A Thousand Winds 1/2

23. srpna 2013 v 12:46 | RossaLie & Miko |  Super Junior

Fandom: SHINee, Super Junior
Pairing: Onew/Yesung, Hankyung/Ryeowook
Počet kapitol: 2
Inspirace: Yesung, Onew, Ryeowook - A Thousand Winds
Rozdělení: Yesung, Ryeowook - Ross
Onew, Hangeng - Miko




Onew
Sednu si na terasu a zadívám se před sebe, jsem rád, že je ta terasa zastřešená, protože venku prší. Zakloním hlavu a povzdechnu si. Snažím se dělat, že mi je jedno, že…jsem sám… ale…když vidím Minha s Minnie… Jonghyuna, Keye a sestřičky…tak…mi mě pálí u srdce…moje samota… povzdechnu si znovu. Když... já ani nevím o někom, komu bych se líbil…nebo… kdo by se líbil mě… zadívám se, jak kapky deště stékají po střeše a dopadají mimo terasu.
"Neee, Onew, co tu děláš?" dojde za mnou Miko, která si jde na terasu zakouřit, za ní v závěsu jde Ross, která jsem jde taky za účelem si zakouřit.
"Dívám se." zadívám se na ně, usmějou se.
"Co se děje?" pohladí mě Ross po rameni, vždy pozná, když mě něco trápí. Zakroutím hlavou.
"Nic nic…," snažím se na ni usmát "co ta písnička, na který jste pracovali půl roku?" zasměju se.
"No... je hotová…ale nevím... je to naše první písnička a neřekla bych, že je něco …extra" smutně si povzdechnou.
"Tak mi ji přineste." zakývám na ně hlavou, chci si přečíst co moje sestřičky tak dlouho vyráběly a přece to nemůže být nijak hrozné, ne? Miko ke mně doběhne s velikými a úzkými deskami.
"A Thousand Winds?" podívám se na ně, přikývnou. "Trio?" pozvednu obočí, začnu si číst text… je to krásné… takové jemné, ale plné citů. "Je to ale těžká písnička." zasměju se, když si čtu noty.
"De… psali jsme ji, abys ji zvládl hlavně ty." usměje se na mě Ross
"A pro koho dalšího to je?"
"No… pro nikoho ze Shinee…protože tohle se na jejich hlasy nehodí… potřebujeme hlubokej a silnej hlas… a ten třetí jako doprovod…potřebujeme někoho s jemným a skoro nevýrazným hlasem, ale aby zase ve výškách a tak byl slyšel…," zamyslí se.. "jednoduše… nevíme …pro koho dalšího." zasmějou se
"Ah," zasměju se "no…tak budeme muset někoho najít protože tahle písnička si zaslouží …aby ji lidi poznali." pohladím je po vlasech.
"To jako…fakt?!" nadšeně zavýsknou přikývnu. "Jdeme po SM budově vyhlásit koho hledáme!! Oběhneme všechny tělocvičny!!!!" rozeběhnou se nadšeně pryč… no docela by mě zajímalo koho takhle večer v té budově najdou… ale myslím, že lidi ze Super Junior by tam ještě měli bejt.. i když tam asi nikoho nenajdou. Protáhnu se a začnu se do textu…
Nechci být už na nic sám… chci se taky na někoho spolehnout…o někoho se opřít a být pro někoho oporou...hlavně.. už chci milovat… a chci být milován…chci rozdávat lásku a taky ji dostat…chci někoho, koho bych mohl držet v náručí a vědět… že i on/ona nechce…být puštěn… nechci…pořád v srdci cítit tu bolest…ten smutek...tu samotu, kdy taky přijde řada na mě… abych miloval… pořád se dívám jak ostatní získávají lásku, jak ostatní milují…. Kdy taky budu moct poznat… tu krásu, kterou všichni vychvalují. Taky chci milovat… nezapomněl na mě ten na hoře?.. Že já jsem tu taky a ještě jsem nedostal příležitost… poznat teplo v náruči toho koho milujeme…

Yesung
Povzdechnu si…zůstali jsme tu v téhle tělocvičně 2…jen já a Ryeowook. Obvykle už by jsme v tuhle dobu byli doma, ale…Heechul mi včera kopnul do želvy…jako omluvu mi dneska přinesl novou a…nechal ji volně na stole, že prý nikam neuteče no a mezitím…než jsme dotancovali Bonamanu, Operu a No other, tak se vytratila….pokud ji ovšem nesežral Shindong nebo si ji Siwon nevzal domů, never mind.
"Našel si ji?" doběhne ke mně Ryeowook, který mezitím prohledal dámské i pánské záchody, jestli není tam. Pokrčím rameny, kleknu si na zem a začnu se dívat pod sedačku.
"Tady je!" rozzáří se mi oči, ale…je pod tou sedačkou zaseklá krunýřem a já ji nemůžu vyndat. "Ach jo, Ryeowook, já ti tu sedačku trochu nadzvednu a ty ji vytáhneš, jo?" přikývne a já se teda pokusím tu sedačku zvednout a…nejde mi to.
"Chcete pomoct?" oba se otočíme a ve dveřích stojí nějaké dvě holky…podezřelé holky, obě jsou mokré z toho deště venku, takže vypadají jako příšery z deštných pralesů. Jedna z nic má vlasy červené a druhá blonďaté a začnou si nás prohlížet.
"No…mohli by jste mi pomoct zvednout tu sedačku? Mám pod ní želvu." Zasměju se a ony s přikývnutím pomůžou. Když dostanu svoji želvičku nazpátek, tak si šťastně oddechnu.
"A kdo jste?" zeptá se Ryeowook, když vidí, že já jsem šťastný díky svojí želvičce.
"No, hledáme nějaké dva zpěváky, kteří by mohli zazpívat naši písničku ještě s bráškou." Usmějí se. Oba si nás prohlédnou s pozvednutým obočím a potom se podívají na sebe. Následně se jejich pohled zabodne do mě. "Zazpíváš nám pár tónů?" pozvednou obočí. Pokrčím rameny…proč ne. Zazpívám pár slov a tónů z No other, odkašlu si a zakývám hlavou. "Mohl bys zazpívat ještě něco pomalejšího?" zeptají se. Nechápavě přikývnu a začnu zpívat písničku, která mě napadne jako první - This is love, na kterou měl Donghae a Henry solo. Když přestanu zpívat, tak ještě poprosí Ryeowooka, aby zazpíval. Ten to se stejnou nechápavostí zazpívá.
"Zpíváte nádherně, přesně takové typy hlasů jsme hledali!! Mohli by jste zazpívat naši písničku ještě s bráškou…Onewem ze SHINee?" upřesní, kdo je vlastně jejich bráška. Povytáhnu obočí…myslím, že tak zhruba vím, kdo to je…teda, vím jak vypadá, možná jsme se párkrát viděli, ale nějak jsme se nedostali k tomu, abychom se spolu bavili. Hm~

Onew
S povzdechem zalezu dovnitř a podívám se jak Minnie spokojeně leží v Minhově náruči. Povzdechnu si…taky bych to chtěl zažít…tu slast, tu pohodu… ale .. asi si budu muset ještě počkat… nebo spíš se to nikdy nestane.. měl bych se s tím smířit. Povzdechnu si a vezmu si svou obvyklou porci večeře a vydám se do pokoje. Nemám dneska moc na nic náladu…to je tím deštěm… vždy když prší tak si připomenu tu samotu v mém srdci…aissh…
Když jím už tak přes hodinu tak si povzdechnu a jídlo odložím. Moc často se mi nestává abych jedl dlouho… a na konci už nechtěl… když já prostě…. Nemám na nic náladu.
"Bráškooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo." ozve se, zacuká mi koutek, ty dvě tu jsou už jako doma…ehm…
"Ano?" zamumlám z pokoje. Vrazí ke mně a skočí za mnou na postel, našli jsme ty další dva! Zítra bude zkouška co ty na to?!"obejmou mě, zasměju se, když mají radost ony a když se smějí tak se musím smát taky, dávají mi pocit že nejsem sám.
"De… budu se těšit… a kdo to je?"
"Tajemstvííííííí." usmějou se na mě, každá mě políbí na jednu tvář a pak s přání dobré noci odběhnou zase pryč. Usměju se, co zase ty dvě vymysleli… minule… je napadlo že by jsme mohly natočit nějaká videa na koncert aby se zaplnili přestávky.. a díky nim vznikl Tie the yellow ribbon round the old oak tree…například… no.
Lehnu si do postele a zavřu oči... pokusím se usnout a přemýšlím o zítřku. Zajímá mě… kdo to bude….
Když se ráno probudím zjistím, že je už docela pozdě. Všichni už jsou pryč. Jonghyun s Keyem jsou pryč na natáčení World date with Shinee…což moje sestřičky dost naštvalo ehm… Minho má natáčení dorami a Maknae má asi vystoupení s Henrym a jeho trap songem. Povzdechnu si a začnu pomalu jíst.
"Jsme tuuuu," vlítne dovnitř Ross a skočí mi kolem krku, dělám že jí chytám ale těsně ji uhnu a nechám ji spadnout na zem. "ya bráškooo to bylo kruté~" zapláče ehm…
"promiň-" zasměju se...ale když vidím dalšího člověka…který vejde po Miko…tak se mi zastaví srdce... ne …spíš mi začne tlouct… polknu a zadívám se na to nejroztomilejší stvoření na světě… myslím, že se jmenuje Yesung…a je ze Suju… nikdy jsem si nevšiml…že je tak…roztomilý…krásný a…sladký…. Podívám se na něj a usměju se, uhne pohledem a pozdraví mě… no… čekal jsem to… hádám že jsem mu asi nepadl do oka…ale…když jsem ho viděl já…. Bylo mi hned jasné…že je to on….

Yesung
Co to dělám?! Proč jsem musel…uhnout pohledem? Ryeowook se na mě podívá pohledem ala: Je ti dobře nebo seš jen salát? Zakroutím hlavou a když Miko začne něco vysvětlovat, tak si sednu tak, abych měl dobrý výhled na Onewa….hyung a mohl si ho lépe prohlédnout. Včera jsem nad tím přemýšlel…myslel jsem si, že alespoň zhruba vím, jak vypadá, ale mýlil jsem se…je mnohem víc krásnější a víc sexy než jsem si představoval. Vlasy má na jedné straně nad uchem spletené na stranu, zbytek vlasů na druhé straně má přehozené normálně…a ta volnější černá vesta…díky které mi vystavuje na obdiv svoje svaly…musí uhnout pohledem znovu a začnu se dívat na obraz na zdi. Co to se mnou je?
"Tak to půjdeme vyzkoušet nazpívat, hm?" usměje se Ross a každému z nás dá text i s notama. Sedneme si do studia k mikrofonům….sedím mezi Onewem-hyung a Ryeowookem…mrknu se na text…no…mám tam docela dost výšek…doufám, že to nepodělám a nějak se neztrapním…počkat, proč mi záleží na tom, abych se neztrapnil…zakroutím hlavou a natočím hlavu na stranu, abych zjistil, jestli se na mě Onew-hyung třeba…nedívá. Zadívám se na něj, zrovna se soustředěně dívá na text, ale když na sobě zaregistruje můj pohled, tak ke mně svoje oči zvedne a…mám pocit, že se na mě možná i usmál. Trošku stydlivě svraštím obočí, ale usměju se na něj taky, než mě moje nesmělá část donutí pohledem zase uhnout.
"Watashino ohaka no mae de….nakanaide kudasai…sokoni watashi wa imasen…nemutte nanka imasen." Začne zpívat Onew-hyung. Má tak nádherný hlas, že skoro zapomenu, že mám po něm zpívat já. Trhnu sebou a zadívám se do not.
"Sen no kazeni…Sen no kazeni natte…" zazpívám procitěně a snažím se neznít jako Shayla, když štěká, aby vyrušila ostatní a mohla jim sníst jídlo.
"Anno ookina sora no…" přidá se k nám i Ryeowook a já myslím, že ty naše hlasy jsou dohromady…i když nejvíc…se mi líbí hlas Onew-hyunga…je takový jemný…ale zároveň mužský a…vzrušující….v-víš co, Yesung?! Dej si facku!

Onew
Zní to krásně a když se zadívám na Miko s Ross tak se obě culí, takže hádám že to zní tak jak chtěly…co ž jsem hodně rád, už je to dlouho co se mi svěřily že by chtěli skládat písně… a teď konečně se jejich píseň dostane ven…chci aby ji všichni slyšeli… a aby všichni věděli že to složili mé sestry… takže tu píseň chci zazpívat jak nejlépe umím. Doufám že tahle píseň bude mít co nejvíc ocenění a všeho možného...protože...je opravdu nádherná. Zadívám se vedle sebe…na Yesunga, usměju se, je tak…krásný…opravdu… nádherný… chtěl bych se na něj dívat co nejdéle… ale jemu by se to asi nelíbilo.
"Výborně! Takhle jsme to přesně chtěly… skvělééé! No… zajdeme si na oběd ne?" usmějou se přikývneme, protože… oběd s Yesungem... to je… mmmm…. Zajdeme do nějaké drahé restaurace. Všichni lidi na nás mávají, pravda….teď nejsme shinee…ale Onew a Yesung s Ryeowookem… not bad. Ryeowookovi zazvoní telefon.
"Ah...Hankyung?... Hm?... Jo jasně... pomůžu ti s tím." zašvitoří do telefonu. " Promiňte musim běžet!" omluví se a odběhne.
"Yeeeeee!!!" vyjekne Miko a Ross se na ni nechápavě zadívá zatím co studuje jídelní lístek. "Já nechala doma zaplej plyn!" vyjekne.
"Vždyť máme troubu na elekt-" Miko ji popadne za ruku a vyběhne s ní pryč.
"Ehm….nevšímej si jich…občas si říkám, že jsem adoptovaný." zasměju se a on vykulí oči a uculí se.
"Máš hrozně vtipnej smích." začne se smát a jeho smích…je tak sladký a roztomilý, že se musím usmát. Přijde k nám číšník.
"Máte vybráno?" usměje se na nás.
"Dee.. já bych si dal toho lososa na bazalce a červené víno." usměje se Yesung a číšník se podívá na mě.
"No já bych si dal ...tu želví polévku." zakývám na něj hlavou a číšník odejde. Otočím se na Yesunga a usměju se, on má ale vytřeštěné oči a vypadá to že se každou chvíli rozbrečí. "C-Co se děje?" vyjeknu.
"M-Moje…nejoblíbenější zvíře je… želva." polkne a se slzami v očích se zvedne a vyběhne z restaurace. Ztuhnu…t-to jsem…nevěděl…promiň.. polknu a taky se zvednu z místa….já nechtěl…dojdu domů… asi jsem ho opravdu ranil protože… když jsem volal Leeteukovi aby mi dal Yesunga…tak říkal že se mnou nechce mluvit. Povzdechnu si a v hlavě se mi rozsvítí žárovka. Zavolám do zoo svému kamarádovi.
"kolik stojí ty vaše obří želvy?"
"no něco kolem 1,2 milliardy korun proč?"
"kupuju ji zaplatím na místě" řeknu s poker face. " vyzvednu si ji dneska" polknu a vezmu svoji peněženku, jonghyunovu, keyovu,Minho a Maknae nechám …bejt…..ehm.. ty tři stačí…dojedu dodávkou do Zoo, želvu mám na vodítku a na kárce se kterou ji budu moc vozit. Zaplatím...na 4x a odvezu želvu před dům SJ. Po cestě jsem ještě koupil mašli a tu ji uvázal na krk. Odvezu ji na kárce před dům a zazvoním.
"de- " otevře mi Siwon a pozvedne obočí. "zavolám ti Yesunga"

Yesung
Zrovna…jsem nucen poslouchat velmi zajímavou historku o tom, jak Shindong snědl obří chleba o rozměru 1x1 metr, že mu hrozně chutnal…no usmívám se, i když…to není opravdové. Trošku mě mrzí, že jsem se zachoval no…docela dětinsky, když jsem rovnou utekl a odmítl jsem se s ním bavit, ale…miluju želvičky, tak…ehm.
"Yesung, někdo na tebe čeká venku." Kývne na mě Siwon. Zvednu hlavu a zadívám se na něj jako by na mě mluvil bulharsky a tvářím se jakože mu vůbec nerozumím. Ale po pár sekundách mi dojde, co říkal.
"A kdo je tam?" pozvednu obočí.
"Běž se tam podívat sám, hm? Nebo ti k těm dveřím mám pomoct?" zadívá se na mě trošku vražedně, ale potom se zasměje. Zakroutím hlavou, to je dobrý, radši si tam dojdu sám.
"O-Onew-hyung?!" vyjeknu, když ho uvidím i s…obrovskou želvičkou, kterou jsem vždycky obdivoval v Zoo, protože je tak krásná a tak velká.
"Dárek pro tebe…jako omluva." Usměje se na mě krásným pohledem. Pomůže mi ji vzít do mého pokoje.
"Aigoo, kam si ji dám? Potřeboval bych na ni ještě akvárko." Zamyslím se, když přijdu na to, že nemám nic, kde bych ji mohl mít. Otočím se za sebe a…Onew-hyung…zmizel?!?! Nechal mi tady na kárce želvičku a…odešel? Trošku smutně našpulím pusu a zavezu si želvičku do pokoje…jak jí budu říkat? Hmm…už vím. Budu jí říkat Onew. Uculím se a trošku zrudnu…při myšlence na něj. Zakroutím hlavou a začnu přemýšlet, že až si koupím akvárko, tak kam ho postavím…mrknu se na skříň, kde mám fotky, no…ty můžu dát na poličku a akvárko postavím sem, hm hm!
"Trošku mi to trvalo." Ozve se za mnou udýchaně, otočím se a překvapeně otevřu pusu, když ve dveřích uvidím Onewa-hyung…s akvárkem v náručí.
"T-To si n-nemusel." Vykoktám ze sebe celý rudý. Usměje se na mě a dojde až ke mně.
"Kam to budeš chtít? Je to docela těžké." Zadívá se na mě, když vidí, že ještě pořád na něj překvapeně koukám.
"A-Ah, jen si uklidím věci z téhle skříňky a můžem to dát sem." Usměju se…a navedu ho k tomu, že bych chtěl, aby tu se mnou ještě chvilku zůstal. Položí akvárko na zem a pomůže mi věci ze skříňky dávat na postel, když mám všechno odklizené, tak mi na skříňku dá obrovské akvárko, já zatím skočím pro pár kyblíků vody.
Společně všechno pro moji želvičku připravíme, když je všechno hotové, tak se šťastně usměju.
"Děkuju, Onew-hyung…m-moc to pro mě znamená," zadívám se na něj a neubráním se tomu, abych se při pohledu na něj nezačervenal. "a promiň za to, jak dětinsky jsem se zachoval." Zastydím se sám za sebe. Zakroutí hlavou a rozcuchá mi vlasy.
"Už si jí dal jméno?" nakloní hlavu na stranu a ukáže na ni s úsměvem prstem. Má tak…nádherný úsměv. Nejraději bych ho přemluvil k tomu, aby mě znásilnil…teda…ehm…to jsem nechtěl říct, ehm.
"J-Ještě ne." Zakroutím hlavou a zrudnu…n-nemůžu říct, že jsem ji pojmenoval po něm….určitě by si o mě myslel…že jsem hrozný salát.
"O-Onew-hyung," odkašlu si a zvednu k němu svůj pohled. "když nám to jídlo teda nevyšlo….nechceš na něj zajít teď?" s úsměvem nakloním hlavu na stranu.

Onew
Usměju se a zakývu hlavou.
"moc rád" pohladím ho po vlasech, tak hebké, usměju se, jsem rád že jsem mu tou želvičkou udělala radost, protože jeho nádherný smích mě rozveselil natolik, že i když mě ostatní zabijou za to jak jsem jim utratil všechny peníze, že je mi to i jedno. Společně se vydáme do jedné z restaurací, usmívám se protože jdu s ním. Je to jako sen, cestou potkáváme různé lidi, kteří na nás pořvávají jmény usmějeme se a máváme jim. Je tak sladký když se takhle culí nejraději bych ho zulíbal a znásilnil. Ehm..no..
"co třeba tahle?" ukáže Yesung na jednu z restaurací, přikývnu.
"kamkoliv chceš" mrknu a oba vejdeme dovnitř.
"ONEW ZE SHINEE A YESUNG ZE SUPER JUNIOR!" vykřikne číšnice, na zem ji spadne tác s jídlem a s hysterickým záchvatem se složí k zemi. Odkašleme si.
"A-Annyeo" mávneme a sedneme si ke stolu nejdál od dveří a co nejvíce skrytému. Sedneme si naproti sobě.
"co si dáš O-Onew-hyung?" usměje se na mě.
"mmh.. asi ty špagety…doufám že nadevše nemiluješ prasátka, protože to je z jejich masa" podívám se na něj a zasměju se. Zakroutí hlavou a taky se zasměje. "a co si dáš ty?"
"mmmh asi tn šopský salát" usměje se na mě když přijde číšník tak zavřeme lístky.
"no já bych si dal poloviční porci toho šopského salátu" zakývá na něj hlavou zasměju se, je tak roztomilý.
"a já bych s dal 12 ty špagety" řeknu s poker facem se na něj zadívám, nejdřív mu zacuká koutek ale když zjistí že to myslím vážně tak přikývne a odejde.
" to bereš domů pro ostatní" zasměje se Yesung.
"ne neee to sním já…ale stejně po tom budu mít ještě hlad tak… si doma budu muset ještě něco dát" zasměju se. " moc nejíš co?" zadívám se na něj.
"ne ani ne" úsměv mi oplatí. Jíme a povídáme si až zjistíme…že je večer. Zvedneme se a zaplatíme. Společně se vydáme domů, Yesunga domů samozřejmě doprovodím.
"j-ještě jednou děkuju za tu želvu Onew-hyung" usměje se na mě.
"nemáš zač" mrknu " dobrou noc a krásné sny o želvičkách" zamávám mu. Nejraději bych mu řekl aby se mu zdálo o mě ale…ehm… když dojdu domů tak like boss…like Leader is back vejdu domů všichni mě začnou kamenovat za ty peníze.
"ty saláte to jsem měl na operaci salátu!! Co teď budu dělat!" vykřikne Jonghyun
"já to měl zase na plastiku řas!" zmlátí mě Key polštářem.
"no.. já to měl na to abych Minnie koupil ten hrad z gumových medvídku"
"Co?! ONEW-HYUUUUNG!! PŘIPRAV SE ZEMŘÍT!" rozeběhne se na mě Minnie a naštěstí…pro mě.. uklouzne a když začne naříkat že ho to bolí…tak ho jde ehm...Minho utěšit. S omluvami se vytratím do pokoje a jdu spát.
"jo Onew-hyung.. ráno máme nějakou tu show jo…tak vstáváme brzo" otevře Key dveře a pak mi popřeje dobrou noc a zase odejde. S myšlenkami na Yesunga se mi podaří usnout….spí se mi nádherně… dokud mě neprobudí budík…nnnh! zvednu se z postele a s keyem se oba v polospánku dopravíme do dodávky kde si ještě na chvíli schrupneme. Když dorazíme do televizní stanice kde se bude show natáčet tak se vycouráme ven a dodejme do maskérny. Kde nás nalíčí, oblečou a vše možné. Otočím se na židli a rázem se probudím.
"Annyeo Yesuuung!" zamávám mu se zářivým úsměvem.

Yesung
"A-Annyeo, Onew-hyung." Usměju se. Zaspal jsem…z jedné části, že jsem si včera hrál do jedné do rána s Onew, potom jsem nemohl usnout, protože jsem přemýšlel nad Onew-hyung a nakonec ráno zaspal i Leeteuk, takže mě vzbudil až se vzbudil on, ehm. Nechám se nalíčit, obléct, připevnit si mikrofón a všechno možné. Sedneme si do místnosti, kde bude probíhat rozhovor. Ze Suju je nás tu pár…jen já Sungmin, Heechul a Ryeowook. Ale posadili nás hodně blbě…Sungmin sedí vedle kluka, kterýho neznám, potom sedí Heechul, potom další neznámí, potom Key, vedle něj Onew-hyung, vedle něj já, vedle mě další neznámí a až potom Ryeowook. Je tu dost lidí…pomalu ani nevím, o čem tohle všechno je…ale…dokud se mě nikdo nezeptá, tak to ani nepotřebuju vědět, muh.
Onew-hyung se začne bavit s Keyem…smějí se, o něčem se povídají a občas se prásknou po stehně. Svraštím obočí a uhnu pohledem. Proč se mi to nelíbí?! Zakroutím hlavou….uklidni se, Yesung…usmívej se…všude jsou kamery a Leader tě zabije, jestli se budeš tvářit jako bys měl v zadku narvaný barel, ehm.
Kašlu na to proč…nelíbí se mi to! Protože…za tu celou dlouhou dobu se na mě Onew-hyung ani jednou nepodíval…ignoruješ mě, Onew-hyung? Jo?! Nafouknu tváře…v čem je Key lepší než já, že má plnou pozornost Onew-hyung? Má kratší vlasy no…mám si je taky zkrátit? No a nosí…jiné oblečení…ne počkat, to by mi neslušelo…ach jo…
Snažím se navázat oční kontakt s Heechulem, abych dal Onew-hyung najevo, že ho ignoruju, ale Heechul…má zavřené oči a spí…what? Za to ho Leader asi…zabije? No nevadí…snažím se navázat oční kontakt se Sungminem, ale ten si pod stolem…hraje s mobilem? Nebo možná si hladí salát, ehm, nevím.
Onew-hyung…pořád mě ignoruješ…ani jednou ses na mě neotočil…a si ke mně zády…proč mě ignoruješ, když ignoruji já tebe?! Zuzuzu…jsem smutný. Chci domů…za želvičkou Onew…která mi věnuje pozornost. Zabiju tě, Key! Nejraději bych tě usmažil na pánvi! Nebo bych na tebe poslal svoje želvičky!! Chceš válku, máš ji mít! Teď jsem mrzutý…a naštvaný…mrzutě naštvaný! Taky se otočím na druhou stranu, zády k Onewovi-hyung a snažím se navázat oční kontakt s Ryeowookem, který se na mě, díky bohu!, taky podívá. Nespí, ani si pod stolem nehoní salát…mám štěstí! Protočím oči a naznačím mu, že chci domů. Pokyne mi stejným pohledem.
Já to ale nechápu…proč se cítím tak…tak ukřivděně, když se semnou Onew-hyung nebaví? Když si se mnou nepovídá a ani se na mě neusmívá? Proč se cítím tak smutně, že se baví s Keyem? Proč? Cítím se jako bych…žárlil. Počkat…žárlil…to by znamenalo, že…ne, to ne…i když…měl jsem o něm v noci erotický sen, byl první věcí, na kterou jsem myslel, když jsem vstal…přemýšlel jsem o tom, jak dobře líbá a teď na něj žárlím. Je možné…že bych se do něj zamiloval…I PŘES TO, ŽE MĚ IGNORUJE!!! Shiiiiit!!!

Onew
Tahle show… o čem vlastně je?.. no… upřímně vůbec nevím… nepotřebuju to… hlavně že tu prý sedím a občas něco prohodím, nebo ukážu svou schopnost napodobit zvuk kachny… nevím proč ale Yesung vypadá že je naštvaný. Napiju se vody a rozhlédnu se po ostatních, heechul spí, Sungmin s hraje se svým salátem a Ryeowook se nudí… potom se podívám na Yesunga, který mi nevěnuje ani malý pohled…. Trochu smutně si povzdechnu, protože jsem doufal že se na mě bude dívat a aspoň trochu ale.. on… mi nevěnuje ani letmý pohled. Dívá se na moderátora, usměje se buď na něj nebo se zasměje před sebe ale na mě se neusměje. Smutně si povzdechnu, doufám že ta show brzo skončí… naštěstí není dlouhá a my se zvedneme, sundáme si jmenovky a rychle se vytratíme ze studia. Podívám se na Yesunga, jak si … kolem mě jen prošel a… ignor level expert Shayla! Smutně si povzdechnu a nechám ze sebe sundat mikrofon a oblečení, make up a smutně se vydám ven,kde už čekají sestřičky.
"jdeme zkoušet ne?" usmějou se na mě a já přikývnu. Počkáme na Yesunga s Ryeowookem. Všichni se vydáme do zvukovky kde začneme zkoušet. Snažím se dělat že nic ale musím se dívat na Yesunga pořád.. jao by moje oči chytil do nějaké smyčky a vždy kdy se mu zachtělo za n zatáhl a tím upoutal moje oči na něj… ale nevadí mi to .. na něco tak roztomilého jako je on. Po zkoušení se vydáme domů…. Yesung mě ignoruje?...ehm dobrej postřeh…
Takhle to chodí celý týden, chodíme do různých show, zkoušíme a Yesung mě ignoruje… nechápu proč.. co jsem udělal špatně.. když se ho chci zeptat nebo když se ho dokonce zeptám tak ná vždy někdo vyruší… většinou Siwon nebo Minho. Ehm…
"vše přípravné?!" pobíhají kolem Miko s Ross… jsou docela nervózní a to nezpívají, zasměju se ale chápu…chtějí mít vše perfektní když je dnes první představení jejich písničky. Zasměju se znovu.
"de vše je připravené...ale chybí Yesung říkal že se omylem zdržel" začne se omlouvat jedna z organizátorek. Miko s Ross si povzdechnou.
"CO?!" promnou si spánky.
"annyeo jsem tu oc se omlouvám" přiběhne udýchaný Yesung po minutách co na něj čekáme.
"kde jsi byl?!! Aeygooo!" vyjekne Ross.
"klídek Ross já vím že jsi nervózní…ale tohle se stává a věř… nic se nestalo…" pohladím ho po vlasech " takhle ho akorát stresuješ" cvrnknu ji do čela a ona přikývne a Yesungovi se omluví, ten je mávne rukou.
"Děkuju Onew-hyung" podívá se na mě, pozvednu překvapeně obočí.
"už mě neignoruješ?" zasměju se.
"pravda" nahodí poker face a vydá se jinam.
"Yesung…YA!" vyjeknu a rozpřáhnu ruce… faajjjjjn….

Yesung
Nevydržím to a…než zalezu do maskérny, tak se na něj přes rameno zadívám…když se naše pohledy střetnou, tak se nesměle usměju a zalezu dovnitř. Zase se mi tak moc rozbušilo srdce…jako by chtělo vyskočit z mojí hrudi. Nadechnu se a nechám si upravit vlasy, následně se nechám obléct do černého a nechám na sebe nasoukat mikrofon a všechny potřebné věci k tomu.
Vyjdu ven, kde už čeká Onew-hyung a Ryeowook. Ryeowook si protírá oči jako by celou noc nespal, zakroutím hlavou a stoupnu si k nim. Onew-hyung se na mě zadívá štěněčím pohledem…uhnu na chvilku pohledem a potom se usměju.
"Už mě nebudeš ignorovat?" zadívá se na mě. Uhnu pohledem. Myslíš, že je lehké tě ignorovat?! Ale ty sis začal…a ani o tom nevíš. Nedokážeš si představit, jak moc hrozné pro mě je tě ignorovat…jen jsem doufal, že když tě začnu ignorovat, tak třeba…začneš cítit stejné pocity jako já…pokud se to dá opravdu považovat za žárlivost a já jen nejsem salát. Ale kéžby si věděl…jak moc je to těžké…když už je to tak dlouho, co se naše pohledy střetli a ty ses na mě usmál. No dobře, není to nějaká extra dlouhá doba, pro ostatní…ale pro mě je to jako století…možná i víc…
"Umm." Zamyslím se a potom se zasměju. "Možná ne." Prohodím, ale to už musíme všichni tři na jeviště. Nadechnu se…Onew-hyung se po mě jen po očku koukne, ale potom se zřejmě rozhodne, že mi tu ignoraci vrátí. Zazpívá svoji část, a když začnu já, tak se na něj otočím a usměju se. Úsměv mi sice neoplatí, ale…vím, že ho viděl…třeba mě nebude ignorovat. Jinak ho budu muset znásilnit…ehm, Yesung…na to si určitě nechtěl myslet a…věnuj se laskavě té písničce, protože tohle se zpívá na živo…a playback tě nezachrání, když tu budeš přemýšlet nad tím, jak je Onew-hyung sexy. Nepomůže ti to.
Pořádně se nadechnu, sice už je to konec písničky, ale teď přijde moje výška a…když už je to naživo, tak to vážně nemůžu pokazit. Odzpívám svoji výšku, skousnu si ret a usměju se. Tohle bylo pro tebe, Onew-hyung. Zadívám se na něj, soustředí se na zpívání, přimhouří s vyššími tóny písničky oči a všechno zazpívá tak…nádherně. Je to zvláštní…slyšel jsem ho tyhle slova zpívat už tolikrát, ale stále…jako bych to slyšel poprvé…jeho hlas je tak nádherný…kéžby tím nádherným hlasem mluvil na mě…se stejnou něžností s jakou zpívá.
Písnička skončí, dojdeme všichni tři k sobě, chytíme se za ruce a ukloníme se. Když začnou všichni tleskat a pískat, tak začneme mávat a usmívat se. Všimnu si, že…Ryeowook moji ruku pustil už dávno, ale Onew-hyung…mě ještě chvilku drží, moji ruku víc stiskne, zadívá se mi do očí a potom ji pustí. Hned na to začne zase mávat na ostatní a zajdeme zpátky do zákulisí.
"Tak se běžte nechat přepudrovat a vyjedeme do 15 patra na autogramiádu a focení, dobře?" ohlásí nám Miko, napiju se a nechám se přepudrovat. Ryeowook prý pojede výtahem až za 5 minut, protože si musí vyřídit ještě jeden hovor a Miko s Ross…nás s Onewem-hyung nechají nastoupit do výtahu samotné. Vlezu tam jeho první, opřu se u zrcadla a sleduju Onewovo-hyung dokonalé tělo, jak nastupuje do výtahu.
"Yesung?" opře se vedle mě a zeptá se mě, zatímco se oba díváme před sebe.
"H-Hm?" začne mi srdce bušit tak moc zběsile, když jsem tu s ním sám…a tak blízko.
"Proč jsi mě ignoroval?" otočí ke mně svoji hlavu a zadívá se na mě…s tak zvláštním pohledem. Zalapám po dechu a trošku zrudnu.
"N-No já-" nedořeknu větu, protože výtah sebou celý trhne, zhasne se světlo a my se s prudkým vrznutím zastavíme. "Zasekli jsme se?!" zděsím se.
"Asi," uslyším jeho krásný hlas…a takhle ve tmě…je to…sexy. "jsi v pořádku?" ucítím jeho ruku, jak se dotkl mého ramena, když mě ve tmě hledal.
"D-De…a-a ty?" vykoktám.

Onew
Chtěl bych vidět jeho tvář, ale je tu moc veliká tma na to abych mohl… škoda. Pohladím ho po rameni až k tváři a jemně ho po ní pohladím,
"nevadí?" pohladím ho po krku.
"n-ne" cítím v jeho hlase lehké zavrnění usměju se.
"bráškóoo?! Ten výpadek proudu bude trvat tak hodinu.. dvě… tak si udělejte pohodlí protož tam zůstanete dokud proud zase nezapnout" zavolá na nás Miko
"Arraseooo" zavolám na ni. "posadíme se?" usměju se a nechám ruku na jeho rameni, abych zjistil že si taky sednul. "řekneš...mi teda proč jsi mě ignoroval?" zadívám se do tmy kde typuju že by měl mít obličej.
"ty jsi byl první" polkne a cítím jak se ke mně přiblížil.
"hm?"
"ty první jsi mě ignoroval!" řekne ublíženě, vytřeštím oči.
"já?"
"de.. na té show… celou dobu jsi se bavil s Keyem.. mě jsi si vůbec nevšímal, vůbec… hlavně že jsi se bavil s keyem… ale… se mnou si neprohodil ani slovo, neusmál si se na mě ano jsi se na mě nepodíval, jako bych tam nebyl!" řekne ublíženě, překvapeně spolknu slova a pak se zasměju " přijde ti to vtipné?" zapláče.
"promiň promiň… já tě nechtěl ignorovat… prostě.. jsem nevěděl o čem se s tebou bavit… nevím o čem si s tebou povídat aby naše debata nebyla na tři hodiny… když s s tebou začnu povídat tak je to vždy na dlouho a dlouho."
"ale ani na tom koncertu jsi se na mě nepodíval!" řekne hned.
"to protože kdybych se na tebe podíval.. tak bych se na tebe vrhnul a to by jsi nechtěl." Přiznám nakonec.
"c-co?!" vyjekne.
"slyšel jsi dobře.. hrozně moc tě chci, jsi tak krásný a plachý ale taky své mocný a velmi velmi roztomilý, mám chuť tě ochraňovat ale zároveň ty mojí ochranu nepotřebuješ. Jsi moje první láska a já nevím co dělat…všechno je to pro mě poprvé takže já vůbec… nevím" povzdechnu si a cítím jak se ke mně přiblížil ještě více, rukou mě pohladí po stehně a hlavu si položí na moje rameno.
"onew-hyung.. ty jsi pako" zasměje se a zavrní. " já… to cítím úplně stejně… mám tě…hrozně rád.. a chci abys mě měl rád i ty… Onew-hyung" natočím hlavu směrem k té jeho.
"můžu tě políbit?" zašeptám a cítím že jsou jeho rty od těch mých daleko, protože na svých rtech cítím jeho zrychlený dech.
"ty pako… na to se mě nemusíš ptát" natisknu se na jeho rty. Pomalu a procítěně ho políbím. Po zádech mi přeběhne mráz jak se mi to líbí. Obejmu ho kolem ramen a opatrně ho položím na zem výtahu. Sundám si mikiny a ještě ho tedy navedu k tomu aby si sedl a položím pod něj mikinu aby se neušpinil. "potom změníme polohu...na tvrdé zemi by to bylo asi nepohodlné ale prozatím" zašeptám mu do ouška které skousnu a znovu se vrátím k jeho rtům " opravdu… ti to nevadí?" otřu se o jeho rty jen tak lehce.

Yesung
"Ne…nevadí." Zavrním a další slova už nejsou třeba, protože Onew-hyung se nalepí na moje rty. Nejdřív je všechno něžné…sevře mezi své rty můj spodní ret, já jeho horní ret, potom se vystřídáme a já mu zajedu rukou do vlasů. Cítím se…jako v sedmém nebi. Moje srdce buší tak zběsile…naskakuje mi husí kůže z toho nádherného pocitu, který proudí mým tělem. Líbí se mi to…všechno…a hlavně jsem šťastný díky tomu, že tohle všechno prožívám s ním…tak moc jsem po tom toužil a o všech těchto dotycích jsem jen snil. Máme pro sebe dvě hodiny…to budou nejkrásnější dvě hodiny, které jsem zatím zažil.
Onew-hyung se ode mě trošku odtáhne, cítím, jak se usmál, zavřu oči a trošku pootevřu ústa, Onew-hyung se na mě znovu nalepí a pomalu vklouzne svým jazykem do mých rtů. Zalapám po dechu a prvních pár vteřin nevím, co dělat s jazykem, ale vypnu mozek a začnu tuhle nádhernou chvíli vnímat jen svým srdcem. Začnu dělat to samé a hravě narážím do jeho jazyku, když obkrouží můj jazyk, tak udělám to samé, nemůžu to vydržet…jsme od sebe odděleni jen pár centimetrů a pro mě je to jako by stál na druhém konci místnosti. Vytrhnu se mu z polibku a vlezu mu do klína.
"Chci ti být co nejblíž…Onew-hyung." Zašeptám a prohrábnu mu vlasy.
"To jsem jen rád." Usměje se a znovu se nalepí na moje rty, dám všem svým pocitům volný průchod, zasténám pod těmi nádhernými polibky, kterých se mi dostává. Ucítím jeho ruce, jak zajeli pod moje tričko…když jeho prsty přejíždějí po mém nahém těle, tak zlehoučka zasténám do polibku…je to tak příjemné, tak příjemné, že se to nedá popsat slovy…tak příjemné, že se má pokožka pod každým dalším přesunutím jeho prstů otřese. Vytrhne se mým ústům a začne mě líbat na krku, skousnu si ret a zakloním hlavu…Onew-hyung…tohle mi nedělej…tyhle dotyky…za chvíli se pod jejich náporem asi rozpustím. Přesune svoje ruce na moje břicho, mám co dělat, abych nevyletěl z kůže, ale…musím se krotit, protože se obávám, že z toho výtahu to jde všechno slyšet.
"O-Onew-hyung." Zasténám se skousnutým rtem, když mě začne prsty šimrat v podbřišku a potom s dráždivým dotekem přejede přes můj rozkrok.
"Líbí?" odhaduju, že se šibalsky usmál, protože přejede přes můj rozkrok znovu.
"D-De." I se skousnutým rtem zasténám víc hlasitěji. Vrátí se svými ústy na ty mé a rukou mi začne rozepínat kalhoty, moje stydlivost a nesmělost by byla radši, kdybych ho zastavil, ať už se rozhodl udělat cokoliv, ale…já se chci nechat zasypávat jeho doteky a chci i jeho obdarovávat těmi svými. Začnu mu polibek náruživě a rozvášněně oplácet, u toho mu zajedu rukou pod tričko a už jen tím dotekem se kochám jeho dokonalým tělem. Maličko zatnu nehty do jeho zad, když nečekaně přejede rukou přes celou délku mého penisu, zasténám mu do polibku a prohnu se v zádech. Začne se rukou starat o moje vzrušení, zatímco druhou rukou sjede na moji bradavku, kterou začne svými prsty dráždit a tím mě donutí ještě víc a víc sténat.
"O-Onew-hyung…a-ah." Neubráním se hlasitějšímu stenu, opřu si hlavu o jeho rameno, abych utišil svoje steny a ještě o trošku víc zatnu nehty do jeho zad.

Onew
Usměju se do polibku, je roztomilý, prohýbá se pod každým mým sebemenším dotekem, sténá mi do polibků, jeho nehtíky jsou zaseklé v mých zad, je to příjemné, protože to nevědomky dělá i jemně zasměju se. Opravdu jsem o tomhle snil… ne jen o sexu…o tom že mu budu moct být blízko, dotýkat si ho a užívat si jeho lásku. Skousnu si se a začnu ho líbat na krku, zatím co třu jeho vzrušený penis. Jak tak na mě hezky sedí tak zabořím hlavu do jeho hrudi a zhluboka se nadechnu. Nádherně voní, ten pocit toho že mám toho …koho miluju nadevše ve svém náručí se… mmmh… chci ho...hrozně moc. Když ho přivedu k vrcholu tak ho začnu vášnivě líbat, tak moc že bych se nejraději nikdy už nenadechl. K čemu potřebuje člověk dech když má zrovna v náruči milovanou osobu?
"Yesung" zašeptám mu do ouška a trochu ho nadzvednu abych mu mohl kalhoty svléknout. Když na mě zase sedí tak ho začnu hladit po jeho zadečku, skousne mi ret a se stenem si opře hlavu o moje rameno. Začnu jeho otvor masírovat a tlačit. Slastně a potichu sténá. Začnu ho líbat na krku a na rameni, zatím co do něj vniknu jedním prstem, celý se napne a zasténá mé jméno.
"one-onew-hyung!" jemně mě do krku kousne, překvapeně zavzdychám a přidám další prst. Začnu s nimi dělat malé kroužky a pomalu s nimi pohybuju. Zatlačím s nimi co nejdál můžu a skousnu si ret
"chceš změnit polohu nebo ti to vyhovuje takhle?" zašeptám mu do ouška a přejedu po němu jazykem.
"takhle.. je to dobré" zavrní mi na odpověď a trochu se nadzvedne. Usměju se a nasměruju svůj penis do jeho otvoru. Pevně mě obejme kolem ramen, začnu do něj pomalu vnikat, zatím co mu pomáhám aby na mě dosed. Je v půlce a trochu více bolestně zasténá.
"chceš pauzu?" políbím ho na krk "odpočiň si mh?" zavrním a přejedu nosem po jeho napnuté kůži na krku.
Místo odpovědi na mě dosedne celý, napne se a hlasitě zasténá a následně s zakryje pusu, usměju se a oddělám ruku z jeho úst.
"nedělej to.. je jedno kdo nás slyší… já tě chci slyšet…." Začnu ho líbat, jelikož bych v té tmě neviděl jeho obličej tak zavrní a začne na mě sám pomalu dosedat. Usměju se a začnu mu pomáhat. Nejdřív pomalu, aby ho to nebolelo, ale pak se neudržím a začnu ho nutit na mě dosedat rychleji. Hlasitě sténá a ani moje polibky ho neutiší, usměju se, jeho hlas je tak krásný, donutím ho aby na mě dosedl hlouběji, celý se prohne a zasténá. Pevně ho obejmu a položím na svou mikinu, na zem, začnu přirážet zase rychle a občas zpomalím a přirazím hluboko, ale jen…občas...pak znovu své přírazy zrychlím. Netrvá to dlouho a já cítím svůj vrchol. Nahmatám po tmě jeho penis a začnu s ním znovu třít abych ho znovu přivedl k vrcholu. Když se tak stane, tak po něm hned vyvrcholím i já. Začnu vydýchávat a pomalu se z něj vysunu, obleču ho i sebe a políbíme se. Zbytek 2 hodin trávíme povídáním a mazlením…



Video, kterým byla inspirována scénka s ignorací:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Natka Natka | 24. srpna 2013 v 22:59 | Reagovat

Stou želví polívkou to bylo dobrý!!! :D Už se těšim na tu druhou polovinu! :) Další povedená povídka! :D :)

2 RossaLie & Miko RossaLie & Miko | E-mail | Web | 26. srpna 2013 v 21:00 | Reagovat

Děkujeme :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama