Neighbors || 4. kapitola

13. února 2018 v 17:00 | MONBEBEs |  Neighbors




Kihyun
Zadívám se směrem, jakým se dívá, když se zrovna jeho oči nezapichují do mě. Díval se na ty šedé sedačky, na kterých byl včera. Ten pár už má dopito i zaplaceno, odkašlu si...no, Hyunwoo nemá rád, když tohle dělám, ale je tu vážně plno a já ho nemůžu jen tak nechat stát u baru a přešlapovat, než se někdo ze zákazníků uráčí zvednou svůj zadek a uvolnit místo.
"Chviličku." mrknu na něj a vyběhnu z poza baru a dojdu k cukrujícímu se páru. "Omlouvám se, ale už máte zaplaceno. Restaurace je plná a já nemám kam usadit další zákazníky, tak prosím odejďete, pokud si neplánujete něco objednat." mile se usměju a ten kluk ke mně zvedne docela výsměšný pohled. Naběhne mi žilka na čele. Možná jsem spořádaný člověk, ale určitě nejsem člověk, co se neumí nasrat.
"Myslel jsem, že tady se zákazníci nevyhazují." zasměje se.
"Nevyhazují, pokud neblokují místo zákazníkům, co tu hodlají jíst a pít." probodnu ho pohledem, dá na sobě znát, že ho to překvapí. "Takže běžte." víc to zdůrazním, když chce něco namítnout. Odfrkne si a začnou se zvedat.
"Asi budeme raději chodit na tu směnu, kde je ten druhý číšník." myslí si, že mě nasere.
"To bude jen dobře, doporučuju vám to." probodnu ho znovu pohledem a doufám, že se Hyunwoo zrovna nedívá na kamery.
Dojdu zpátky k baru a usměju se. "Už je tam volno." pokynu hlavou směrem k šedé dvojsedačce.
"Mm, děkuju." sexy se na mě usměje a dojde si sednout. Vezmu jeho objednávku a donesu mu ji ke stolu.
"Dobrou chuť." usměju se, když mu vše položím na stůl, oplatí mi můj nesmělý úsměv svým sexy úsměvem. Lehce se začervenám a zaběhnu zpátky za bar. Začnu si uspořádávat nádobí a do myčky dávám špinavé, abych tu měl prostor. Musím toho využít, dokud mám alespoň trošku volného času. Upřímně se těším na to, až budu mít zítra volno a přeji Markovi, aby si zažil směnu, jakou jsem měl dneska i včera. Haha, jo, jsem trošku škodolibý.
Po očku na něj mrknu, zase jako by to věděl se na mě zrovna taky dívá, takže se v každé volné chvíli na sebe díváme a usmíváme. Včera jsem si nebyl tolik jistý, ale dneska jsem si už trošku jistější, že se mnou opravdu flirtuje. Nečekal bych, že vůbec s někým budu někdy flirtovat, ještě v práci a ještě s někým, kdo je tak šíleně sexy jako on.
Zkasíruju stoly, které jsou na odchodu, utřu jejich stoly a naházím špinavé nádobí rovnou do myčky. Očima vystřelím zase k němu, zrovna telefonoval a vidličkou si napichoval další sousto dortu. Skousnu si ret, je tak krásný...tak sexy a má tak neuvěřitelný charisma. Kdybych byl ženská, asi bych otěhotněl jenom z toho, že se na něj dívám. Skousne si ret, když vidí, jak zaujatě se na něj koukám, sklopím svoje oči a lehce se usměju, začnu leštit už tak vyleštěný bar a zkasíruju další zákazníky a zároveň naberu objednávky nově příchozích zákazníků.
"Ještě něco?" dojdu k němu a vezmu si špinavé nádobí.
"Něco bych si možná ještě dal." sjede mě tak šíleným sexy pohledem, že se divím, že neležím mrtvý pod stolem. Nervózně přenesu váhu na druhou nohu a bokem se jen maličko opřu o hranu stolu. Asi na mě jdou mdloby anebo chytám lehký infarkt.
"A to něco je?" skousnu si ret a pozvednu obočí.
"No..." tajemně se usměje, ale vyruší nás jeho telefon, omluvně se pousměje a já se špinavým nádobím zmizím zpátky za barem. "Musím běžet, tak zatím...hyung." sexy na mě mrkne, zvednu hlavu od myčky, aby se naše pohledy alespoň na chviličku střetli, než vyběhne ven z kavárny. Vezmu peníze z baru, které tam nechal...ví vůbec, jak moc peněz tady nechává?! Nevím...třeba si to jen špatně spočítal anebo neměl drobné a neměl čas čekat, než bych mu vrátil, tak...to spočítám a zbytek peněz dám do obálky. Snad ho tady ještě uvidím a budu mu to moct vrátit. Anebo mu to neřeknu a až tu příště bude, tak nebude muset platit a vezme se to z toho.
V kavárně se to začíná uklidňovat, jediný, kdo se neuklidňuje jsem já. Jak může být někdo tak nádherný? Nemohl jsem ho dostat z hlavy....celý včerejší zbytek dne jsem na něj myslel, neustále jsem si vybavoval jeho pohled, jeho úsměv, každý jeho nádherný pohyb. Asi jsem se zbláznil, opravdu bych měl jít do skladu a praštit se několikrát tím tácem. Zaujatě se zadívám na stříbrný tác. Měl bych?
"Tak co, Hyun, jak to dneska šlo?" dojde do kavárny Hyungwoo. Zvednu k němu hlavu, když zrovna počítám kasu, protože obsazené jsou tu už jen dva stoly.
"Šílený." lehce se zasměju. "Jsem rád, že je konec a že je tu zítra Mark."
"No, začíná se nám to tady pěkně plnit," zasměje se. "tohle je Markovo, nebo?" ukáže na obálku v šuplíku.
"Jeden zákazník tu ve frmolu nechal peníze na baru, odešel, než jsem to spočítal a nechal tu moc peněz, takže jsem to schoval, abych mu to pak dal." vysvětlím mu v rychlosti a mezitím se mi podaří spočítat kasu, že všechno sedí.
"Jo, dobře, tak to napiš Markovi, ať tu zítra nehysterčí, že neví, co s tím má dělat." zasměje se, přikývnu. Po cestě mu napíšu smsku. Nebo...spíš mu zavolám, stejně pokaždé, když mu napíšu smsku, tak mi volá nazpátek.
Dojdu se převléknout a rozloučím se se šéfem a pomalými kroky vyjdu směrem domů. Rychle zavolám Markovi, skoro jsem ho neslyšel, když mu v pozadí řvala nějaká písnička. Odkašlu si a myšlenkami se vrátím zpátky k Changkyunovi. Je na něm něco zvláštního...teda, spíš si myslím, že je to něco, co mi nedochází a mělo by. Asi jsem ještě nezažil, aby zákazníci takhle koukali na jiného zákazníka, spousta holek i piští, když v kavárně je. Moc to nechápu, ale možná je to celkově tím létem, asi na lidi lezou nějaký divný...věci.
Zítra mám volno...co budu dělat? Jasně, budu uklízet, prát a žehlit, ale možná...bych se mohl někam projít? Ale kam...pochybuji, že bych ho mohl potkat jen tak někde...nevypadá jako typ, co by seděl v parku na lavičce nebo se jen tak někde procházel, spíš vypadá jako zaneprázdněný člověk, který má pořád co na práci. Hlavně z něj vyzařuje něco tak...krásnýho a bláznivýho. Myslím, že je neprostý opak mě, já jsem nudný....ale mám pocit jako by on byl přesně ten typ, co si užívá života, co se směje z plných plic a dělá všechno co chce. Někdo jako on by určitě nestál o někoho jako jsem já. Ale co budu dělat? Určitě nebude kvůli mě chodit do kavárny každý den. Ale co bych vlastně měl dělat...i kdybych se ho zeptal na číslo nebo by se zeptal on mě...co by bylo potom? Zjistil by, že jsem nudný a stejně by jsme se už nikdy neviděli. A tak to stejně bude, protože pochybuji, že do té kavárny chodí kvůli mě, chodí tam určitě kvůli zákuskům a kávě, já jsem jen takový jakýsi přídavek. Ó můj bože, když si znovu vybavím, jak nádherně vypadá, když si skousává ret. Svalím se na sedačku a zadívám se do stropu. Myslím, že jsem v prdeli.
Changkyun
sedíme doma s jooheonem a díváme se na televizi zatím co upíjíme pivo. moje myšlenky jsou ale úplně jinde. místo toho abych se díval na to jak nějaká holka dostává kopačky aby pak za 20 minut filmu se dali zase dohromady tak přemýšlím nad Kihyunem. nad jeho úsměvem a nad tím jak moc ho chci poznat. jak moc chci aby jsme se mohli potkat i mimo tu kavárnu, abych si s ním mohl popovídat a i něco víc mh.
s přemýšlením jen o něm se vydám pomalu do postele.
"hej bro je docela brzo nechceš se stavit zase v tom klubu?" opře se Jooheon o dveře a pomrkává na mě.
"zbláznil jsi se? je 11 zítra budeme vstávat zase ve 3" zasměji se. "vydržíme to do Idol party, je za týden" mrknu na něj.
"no jo ale až za týden, mimo jiné už víš s kým půjdeš?" pozvedne obočí. skousnu si ret a moje myšlenky zase zabloudí pryč.
"možná" zadívám se na strop a šeptnu to. kdybych šel s ním tak by to byla ta nejlepší Idol party. vždycky se tam sejdou všechny celebrity a popíjí za zvuků taneční hudby. je to vyšší společnost ale i někteří fanoušci si za hodně mastné ceny mohou koupit lístek akorát do druhého sálu ale máte možnost potkat idola třeba na toaletách. večer je taky plný fotografů. je to něco s nálepkou povinnost a hlavně povinnost chovat se slušně, proto po nás manažer vždy chce aby jsme šli s někým zodpovědným. třeba je Kihyun ten někdo. Jooheon jen zakroutí hlavou a odejde a já zatím s myšlenkami na šedovlasého baristu usnu.
další den už je o něco klidnější, hlavně protože focení máme už za sebou, natáčení videoklipu se taky blíží ke konci a tak máme větší pauzy mezi rozvrhem a tak můžu jít do kavárny dřív. dám si opět záležet se svým vzhledem a dnes s jasným cílem zeptat se ho na číslo vykročím ke kavárně. otevřu dveře a pohodím vlasy. ozve se zalapání po dechu od pár stolů. sebevědomě se usměji a dojdu k baru.
"dobrý OH MŮJ BOŽE!!" vyjekne někdo odkašlu si a překvapeně se podívám na blonďatého klučinu co vyleze ze zázemí.
"u-um dobrý den."odkašlu si.
"ty...ty jsi I.M z Monsta X!!!" vyjekne a pak si zakryje pusu a lehce zapiští. odkašlu si ale usměju se. " miluju váš poslední comeback, dramarama je skvělá" vydechne a pořád se na mě dívá se zářícíma očima.
"děkujem"mrknu na něj " chceš se vyfotit?" pozvednu obočí, zakývá hlavou a vytáhne telefon který mu dvakrát spadne ale nakonec se nám podaří fotka. ale nemůžu skrýt to zklamání kdy tu není Kihyun. "um ty" zadívám se na jeho jmenovku " Mark" usměju se a on hned ke mě vytřelí phledem " Kihyun má dneska volno"
"jak ho znááááááááš" otevře překvapením pusu. řeknu mu že jsem ho tu párkrát potkal a tak nemusí vědět přece vše. řekne mi že má dnes volno a tak si smutně objednám a sednu si zhrouceně na sedačku a smutně se vrtám v dortíku. Mark kolem několikrát projde a zamyšleně se na mě dívá.
"na" usměje se na mě když mi sklízí nádobí a podá mi lísteček. "můžeš mu napsat" mrkne na mě a pak s hihňáním zaběhne za bar. vezmu si číslo a na mé tváři se objeví nadšený úsměv. vezmu si telefon a skousnu si ret, nejdřív si číslo uložím. přemýšlím jestli si to mám uložit jako ve filmech, nejdřív mě napadne Cutebarista,nebo třeba Futureboyfriend ale pak zakroutím hlavou a uložím si ho jako Kihyunster❤️ což je moje geniální spojení Kihyun a hamster, protože mi křečka hrozně připomíná.
to Kihyunster❤️
ahoj hyung, to jsem já Changkyun, dostal jsem tvé číslo od tvého hodného kolegy, napadlo mě jestli by jsi se nechtěl dneska sejít, je mi po tobě smutno :'( :*


skousnu si ret a zprávu odešlu. po chvíli mi přijde odpověď
Ahoj, moc rád
přitisknu si telefon na čelo a oddechnu si že mojí nabídku přijal.
to Kihyunster❤️
jsem v kavárně, počkám tu na tebe

odpověď mi už nepřijde ale budu doufat že přijde. ještě zavolám manažerovi že si pauzu prodlužuji ještě od dvě hodiny, nejdřív nesouhlasí ale pak s povzdechem resignuje a povolí mi to. usměji se a čekám než Kihyun přijde. s každým cinknutím které signalizuje příchod nových zákazníků se hned otáčím v naději že je to Kihyun ale pak si zklamaně povzdechnu. když zvednu hlavu a on tam opravdu stojí tak se na něj sladce usměji. úsměv mi oplatí a dojde ke mě aby mě pozdravil a pak odběhne k baru aby si vzal taky kafe. podívám se na něj a všimnu si jak si ho Mark dobírá a pak se k němu nakloní, ukáže mu telefon s naší fotkou, hádám že říká Kihyunovi kdo jsem. no neříkám že jsem mu to nechtěl říct sám ale aspoň to bude za námi, není to nic přece co by změnilo jeho pohled na mě no ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 14. února 2018 v 19:15 | Reagovat

No...aby se Changkyun nedivil. kihyun je takový stydlivý moula. A randit se známou osobností...no bude to zajímavé. Moc se těšim na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama