Neighbors || 31. kapitola

12. března 2018 v 12:00 | MONBEBEs |  Neighbors




Jooheon
takže, brambrůky, dva litry koly, citrónové sušenky, kokosky, popcorn mám supr. roztáhnu si závěsy, vytáhnu žaluzie a otevřu okno. nasadím si kšiltovku a zapnu film pro to aby se Kyunnie nedivil co tu dělám. přesunu si křeslo k oknu a posadím se. je teprve půl desáté, ještě tak deset minut a měl by přijít.
je už několik měsíců co jsem na to přišel. vlastně přišel jsem na to první týden co jsme se sem nastěhovali. naproti nám bydlí moc, ale opravdu moc sexy soused. nechtěl jsem špehovat ale ono to jinak nejde. ten osudný den jsem přišel do pokoje. normálně jsem si zapnul film na notebooku, převlékl jsem se a když jsem procházel kolem okna tak na mě vybafl velice delikátní obrázek. v okně, přímo uprostřed stál muž, možná stejně starý jako já, hnědé vlasy měl neuvěřitelně hezky nagelované a bože, jeho tělo. nejdřív se tam promenádoval v tričku. vypadalo to že uklízí a já nevím proč ale nemohl jsem od něj odtrhnout oči. musel jsem se na něj dívat. ale je to jeho chyba! má si zatáhnout závěsy. místo toho abych odešel, nebo se nedíval tak jsem se schoval za rám okna tak aby mi vyčuhovala jen hlava ve strachu že se otočí a zjistí že ho sleduji. ale když si sundal triko, málem jsem z toho okna vypadl. bože takhle sexy tělo nemá ani bůh, sorry wonho. ještě je krásný a je tak pohledný a to jak se mazlí se svojí kočičkou mi dává jasné že je to i charakter! musí být hodný když se s ní tak mazlí a to je jen dobře. ne že bych se mu někdy chtěl ukázat. to ne! minule jsem vynášel odpadky a utekl jsem když jsem ho viděl jak se blíží.
začal jsem ho sledovat takhle každý den, nebo aspoň pokaždé kdy jsem mohl. zjistil jsem že chodí z práce po deváté a u okna se svléká vždy v deset nebo chvíli před. ale postupem času mě přešel i strach z toho že by mě viděl. musím být asi hodně nenápadný když mě pořád nepřistihl. haha to jsem celý já nenápadnost sama! pokaždé pak už jen zhasnu u sebe světla a jdu spát s myšlenkami na něj. přestal jsem být ostýchavý a postupem času jsem si to obhlížení užíval. ze začátku jsem se na něj jen díval z čisté zvědavosti ale potom se to změnilo na posedlost. musel jsem ho vidět každý den, jak mile mě v tom něco přerušilo, nebo jsem nebyl doma, byl jsem pořád naštvaný ale při pomyšlení že druhý den budu mít volno a můžu ho sledovat to vždy napravilo.
proto se dneska moc těším. nenechal jsem nic náhodě, rozsvítil jsem si, roztáhl záclony a vše co by mi vadilo ve výhledu a čekal jen na to jak ho po měsíci a něco konečně spatřím.
když už se ručička blížila k onu času tak jsem netrpělivě skousával svůj ret ale ve chvíli když se jeho silueta vyhoupla z poza závěsu jsem nadšeně skoro zajásal. ale musím být ticho jinak na mě přijde. vypadá to jakoby se rozhlídl, chvíli mám strach že mě vidí ale nakonec se otočí ke mě zády a svlékne si triko. jooo to jsem potřeboval. tenhle výhled by mi ani realitní makléř nemohl nabídnout. i kdybych si měl vybrat jestli z pokoje budu mít výhled tak akorát do oken jiných lidí, jiných sexy lidí, nebo na moře, či historickou část msta tak si stejně zvolím tohle. po mé uspokojivé půl hodince. neberte mě špatně nikdy jsem si nad ním nevyhonil. no možná trochu, ale před ním jsem se vždy držel. vždy se to dostalo jen do fáze že jsem si musel nadávat protože se mi vzrušil rozkrok a s myšlenkami na něj jsem si pak ulevil ve sprše. ale možná, možná dneska bych mohl, ne je to moc riskantní. kdyby se otočil a viděl mě tak bych to hůř skryl kdybych měl ruku v kalhotách. takhle to můžu um svést na to že se dívám na hvězdy. třeba. když odejde a zhasne tak si smutně povzdechnu. zhasnu světlo, zatáhnu závěsy a se svěšenými rameny ale dobrou náladou dojdu do koupelny. svléknu se a po tom co nastavím vodu na ideální teplotu vlezu do sprchy. ještě slyším jak Kyunnie vystřelil z bytu jako kanón. ale asi mi to je jedno protože mám teď myšlenky akorát tak plné jeho. když Kyunnie odešel tak se nemusím krotit. sednu si na zem a snažím se nemyslet jak vzrušený jsem jen z toho že se jsem se na něj díval. rukou si přejedu po celé délce a zasténám. moje steny jsou hlasitější když začnu rukou po svém vzrušení přejíždět rychleji a ta teplá voda která dopadá na moje tělo tomu moc pomáhá. vymrštím hlavou do záklonu a pořádně se natlačím na zeď sprchového koutu když si představuji jak se o mě ty jeho svalnaté ruce starají. jaké by to bylo kdybych se mohl přivinout k jeho tělu. jak šeptá moje jméno zatím co je ve mě hluboko a já jediné co chci je aby se hýbal rychleji, hlouběji. představuji si jak křičím jeho jméno, všechny ty neslušné věci které chci aby dělal s mým tělem zatím co mému každému přání vyhoví a dělá s mým tělem co se mu zlíbí. šeptá mi do ouška neslušné pochvaly a jeho další motivy s mým tělem na které se nemůžu dočkat a dřív než bych chtěl to vše skončí protože přijde můj vrchol. hlasitě zasténám že mám pocit to museli slyšet všichni. unaveně se opřu o sprchový kout a vydýchává to. snažím se popadnout dech zatím co ze sebe smývám poslední zbytky mojí rozkoše. namydlím se pořád v sedě a po tom co se spláchnu vylezu s třesoucíma se nohama ven. zabalím se do župánku a unaveně sebou plácnu na sedačku. zatím co schnu tak se dívám na nějaký melodramatický seriál kde jsou všichni všech bratři, sestry, matky a bůh ví co ještě. převléknu se do pyžama a dojdu do postele. ještě se cestou zastavím u okna a smutně si povzdechnu. i kdyby jsme se potkali, stejně by nestál o někoho jako jsme já. zakroutím hlavou a přikryji se až k nosu a s myšlenkami jen na něj usnu.
ráno si promnu oči a pomalu se zíváním vstanu. první moje cesta je do kuchyně kde dám vařit vodu na kávu. dneska máme volno takže se budu asi jen válet. no možná bych mohl uklidit ale asi se mi nechce. dojdu nakouknout ke Kyunniemu do pokoje jestli ještě spí ale překvapím se když zjistím že tam není. hádám že je u Kihyuna. možná bych měl žárlit že je můj nejlepší kamarád pryč a netráví se mnou čas, ale upřímně přeji mu to. Kihyun je moc hodný a myslím že má na Kyunnieho dobrý vliv. ale je pravda že žárlím, ale úplně z jiného důvodu. žárlím na to že může být s tím koho miluje, že se ho může dotýkat a nemyslím jen sex. můžou spolu sedět na sedačce, mazlit se zatím co se dívají na nějaký film. můžou se spolu objímat u vaření a dělat spolu věci co nemůžou ani kamarádi a...já bych chtěl taky, chtěl bych se s někým...ne s ním objímat, jen tak líně se válet v posteli do jedenácti, jenom proto že můžeme. udělat si lehkou snídani a pak spolu koukat na nějaký nudný film který ani nebudeme vnímat protože budeme spolu. já bych to taky chtěl zažít, jaké to je někoho milovat a být milován.
z přemýšlení mě vytrhne cvaknutí konvice. zaliji si kávu a pak se odeberu k oknu. jen roztáhnu závěsy abych se mohl podívat jak se chystá do práce, jak si obléká košili, váže si kravatu a voní se, jak si upravuje svoje dokonalé vlasy. opřu se víc o stěnu a povzdechnu si. proč musí být tak dokonalý.


Jackson
Kdy jsem si ho všiml? Nevím, jestli to bylo úplně poprvé nebo se na mě díval už předtím, ale je to už dlouho, co vím, že mě někdo každý večer napjatě pozoruje. Jistě, v první chvíli, kdy jsem viděl jeho hlavu schovanou za rámem okna, jsem měl chuť si zatáhnout závěsy, aby mě nebylo vidět, ale i přes tu dálku jsem viděl typ jeho výrazu a…líbilo se mi to.
Možná bych na něj ani nepřišel, nevšiml bych si, že mě někdo sleduje, ale jelikož si nechává roztáhnuté závěsy, vyhrnuté žaluzie, ale hlavně…nechává si rozsvíceno, takže do jeho okna taky pěkně vidím. Možná nebo spíš určitě proto mi moje večerní svlékání zabírá půl hodiny, protože se před ním snažím různě nakrucovat, chci se mu líbit, chci povzbudit jeho zvědavost. Kdy jsem vlastně začal doufat, že sebere odvahu, aby mě oslovil?
Nejde ani o to, že bych byl srab, co se bojí ho oslovit, spíš je to nemožné. Za ty dny, týdny, měsíce, co už tu bydlí a sleduje mě se mi ho nikdy nepodařilo potkat venku. Tolikrát jsem se jen tak toulal před našimi domy a koukal k němu do vchodu, doufal jsem, že půjde třeba na nákup anebo z nákupu, že ho budu moci zahlédnout a nenápadně…anebo nápadně oslovit.
Vlastně ani nevím, když už jsme se viděli, tak na tom byl špatně, bral jsem ho do náruče a nesl do nějaké dodávky. Vlastně jsem měl potom hrozný strach, dlouho se tu potom neukázal. Ale on si to asi nepamatuje, dá se to brát jako první seznámení? Asi ne…ale moc bych ho chtěl poznat, vypadá tak roztomile, ačkoliv jsem ho viděl jen několikrát, tak aby si toho nevšiml, když jsem přicházel k oknu, tak jsem si ho po očku krátce prohlédl. Stačí mi jen, když jsem uviděl ty nádherné a hluboké ďolíčky, co se mu objevili na tváři, když jsem se ukázal před oknem.
S povzdechem pohladím Lilly, což je moje kočička. Vlastně jsem na ni náhodou narazil asi před 4 lety, mrzla venku v krabici u popelnic. A já ji tam nedokázal nechat, lidi kolem ní procházeli s nezájmem, nikdo se nezastavil nad jejím mňoukáním a naříkáním. Když jsem poprvé viděl její zelené oči, tak jsem jí propadl a v tu chvíli jsem věděl, že ji tam nenechám a že je moje. A tak už několik let žiju s tímhle čtyřnohým neřádem. Ještě několikrát ji pohladím, upravím si sako a kravatu a vydám se pomalu do práce.
Pracuji v SexySeme's agentuře, což je vlastně něco jako bodyguard agentura. Je nás tu několik desítek kluků, vždycky nás rozdělí do skupin a jdeme hlídat pořádek. Někteří na plesy, někteří na akce boháčů, ale většinou jsou to koncerty anebo fanmeetingy, kde hlídáme idoly nebo spíš - hlídáme fanoušky, aby se k idolům nepřiblížili a samozřejmě, aby jim nikdo neublížil. To je u nás asi nejčastější. Vlastně jsem nikdy ani neuvažoval nad tím, že bych takhle pracoval, ale nějak jsem se dostal ke rvačce na plese a pomáhal jsem tehdejším bodyguardům vyhnat ven opilce, dali jsme se do řeči, a tak jsem si řekl, že to zkusím. Sebeobranu zvládám hodně dobře, navíc umím i karate, a hlavně vypadám na první pohled urostle, což všichni říkají, takže spoustu lidí si ani nedovolí odporovat.
Sejdu se s ostatními ve velké aule, scházíme se tu každé ráno a pak nás zařadí do skupin a každá skupina se rozjede na svoje místo. Sednu si vedle Bufana a pokynu mu hlavou na pozdrav. Ale pořád myslím na toho souseda, jak se asi jmenuje? S povzdechem zakloním hlavu.
"Co je, Jackson? Vypadáš přešle." Drbne do mě Bufan a já zakroutím hlavou.
"To nic, jen nad něčím přemýšlím." Znovu si povzdechnu a on mě změří pohledem. "Jak včera dopadla tvoje práce u toho modela YueYue?" zeptám se mimoděk. Moc dobře si pamatuju, jak z toho byl včera nadšený, že ho k němu přiřadili, vlastně…hlídá ho poslední dobou až moc často, mám pocit, že si ho možná ten model schválně vyžádává?
"No takže, chybí někdo?" dojde náš šéf Luhan do místnosti a stoupne si na menší pódium, co tam máme. Ne, že by to byl klasický šéf takové společnosti, no, ehm. Upřímně…sám spíš vypadá, že by potřeboval bodyguarda, ale…ehm.
"Za prvé - Bufan bude zase doprovázet pana YueYueho na focení a natáčení reklamy," začne a já s lachtaním smíchem drbnu do osloveného. Uštkne se a loktem mě praští. "vypadá to, že se zařadil mezi spokojené zákazníky, jen tak dál, Bufan," potutelně se Luhan usměje a já se snažím držet svůj lachtaní smích. "Seunghyun, Jackson, Yixing a Yanjun - budete doprovázet idola Cai Xukuna na fanmeeting a potom další dvě autogramiády," zakývám hlavou, zatímco šéf vybírá další a další skupinky a rozdává jim úkoly.
"Mimochodem, určitě každý znáte skupiny Got7 a Monsta X." významně se na nás zadívá. Dělám, že vím, o koho jde, i když nevím. Ne, že bych měl zrovna čas sledovat nejnovější pěvecké a skupinové trendy, vlastně jsem spíš ztracený. Ale dokážu moc dobře hrát, že vím o co jde. "Budete zítra všichni rozděleni do jen dvou skupin. Jedna bude hlídat a doprovázet MX a druhá G7. Ještě plánuji důkladnější rozpis, ale u každého člena skupiny budete minimálně dva. Možná někteří z vás budou plnit i jiné zakázky, ale to všechno mi bude jejich společnostmi upřesněno až dnes v dopoledních hodinách, kolik bodyguardů budou potřebovat, takže informace dostanete opravdu až zítra," pokračuje ve svém proslovu. "nemusím vám doufám připomínat a říkat to, že tohle je opravdu důležitá a velká zakázka, takže se opravdu snažte a nedělejte pitomosti. A hlavně žádný srandičky, žádný kamarádíčkování, pojedete tam pracovat, jasný!" skončí vážně a my všichni vykřikneme JASNÝ!
Celej den je…děsně nudnej, nic moc se neděje, fanoušci jsou klidní a všechno jde podle plánu. A já odpočítávám hodiny a minuty, abych už byl doma. Abych se před ním zase mohl svlékat, abych na něm cítil svůj pohled. Proto večer domů skoro sprintuju, když mám trošku zpoždění, co když na mě nebude čekat! Málem se zabiju na schodech, když je vybíhám. Zhluboka se nadechnu a snažím se vypadat spořádaně, když jdu pomalu před okno. Jen po očku na něj mrknu, zrovna stál zády a rozhazoval rukama, vypadá jako by nadával a já si skousnu ret. Možná se zlobí, že mám zpoždění? Ne, Jackson, to je jen tvé zbožné přání, aby se zlobil kvůli tomu, že tě neviděl. Ale jak si získat jeho pozornost? Nenápadně ehm hodím stojánek s tužkami do okna, div ho nevysklím, panebože já mám štěstí! Letmo, aby si toho nevšiml, sleduju, jak se otočí a pak se začnu zase pomaličku, nenásilně nakrucovat před jeho oknem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 12. března 2018 v 19:31 | Reagovat

Ježíš...to jsou dva šmírácí. Jeden "nenápadně" sleduje toho druhýho. No doufam, že Kayee bude mít to štěští a bude hlídat Monsta X. Aspoň konečně osobně pozná Jooheona.
Moc se těšim na další díl. Děkuju :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama