Neighbors || 32. kapitola

13. března 2018 v 12:00 | MONBEBEs |  Neighbors




Jooheon
bál jsem se když jsem čekal před oknem a on stále nebyl k vidění. bylo už půl hodiny po desáté a on pořád nikde. možná se zasekl v práci a nebo byl třeba někde venku ale to snad neví že spolu máme nedohodnutou schůzi? naštvaně jsem rozhazoval rukama nadával mu za to že na mě zapomněl ale vyděsila mě rána do okna. neříká se mi to snadno ale jsem strašpytel. myslel jsem že umřu a bál jsem se otočit v pocitu že za mnou je určitě nějaká zrůda. začal jsem se otáčet tak pomalu jak v hororových filmech abych se nesetkal s pohledem na zrůdu ale právě na opak, byl to pohled na boha co mi přišel do zorného pole. musel jsem si skousnout ret a nalepit se na okno. zase se tak hezky nakrucoval. někdy mě zajímalo jestli tam má zrcadlo a před ním se takhle ukazuje nebo prostě jen cvičí a já mám to štěstí že cvičí před oknem. podepřu si rukama hlava a zasněně ho pozoruji jak moc je zase hezký. snažím se nemysle to na to jak moc je sexy a jak moc mi nestačí se na něj jen dívat. jak moc ho chci poznat, nebo se ho dotknout ale...jsem srab a vždy když jsem chtěl vyjít z baráku a viděl jsem ho tak jsem zaplul zpátky. nebo když jsem šel z nákupu a viděl jsem ho jak třeba jde s odpadky tak jsem utekl aby jsme se nemohli potkat.
naše půlhodinka skončí i když jako kompenzaci bych si zasloužil aspoň hodinu ale co není mi přáno, musím být rád že dnes aspoň dorazil. zatáhnu si záclony a převléknu se do pyžama. vysprchoval jsem se už před tím a tak si nadšeně lehnu do postele a s myšlenkami na něj zase usnu.
ráno mě probudí Kyunnie. zdál se mi moc krásný sen a na minutu nebo možná dvě jsem přemýšlel že bych ho zabil za to že mě vzbudil. ale když mi řekne že volal manažer tak mi nezbude nic jiného než přestat nadávat a vstát. v županu dojdu do kuchyně a dám nám vařit vodu na kafe zatím co Kyunnie začne rychlou hygienu v koupelně a já čekám než na mě přijde řada. ale trochu se zarazím když se rozhlédnu. přijde mi to tady...uklizenější? natáhnu ruku k poličce a přejedu po ní prstem a žádný prach? počkat je to náš byt?
"ahoj Jooheon" vyjde z Kyunnieho ložnice Kihyun. zamávám mu a než stihnu cokoliv říct tak dojde ke mě, lehce mě odstrčí a začne utírat linku. "byli na ní tvoje otisky" zasměje se a setře si do sucha. ah asi tady uklidil to by dávalo smysl i když nevím proč by u nás jen tak uklízel ale kdo ví. celou dobu co nám dělám s Kyunniemkávu do termohrnků tak mě sleduje. snažím se nikdy neudělat nepořádek ale stejně od něj sklidím akorát zasyčení a pak už zase něco utírá ehm. Kyunnie vyjde z koupelny už i oblečený, tak si vezmu oblečení i já a v koupelně se opláchnu, učešu, vyčistím si zuby, navoním se a obléknu. když vyjdu ven tak si musím hlasitě odkašlat protože ti dva byli na době nalepený a vášnivě se líbali u kuchyňské linky.
vezmeme si každý svojí kávu a všichni tři vyjdeme ven. ti dva se ještě deset minut loučí než Kihyun zaběhne k sobě do paneláku a nám přijede dodávka. unaveně si sednu na sedadlo a zkroutím se tak abych měl ještě pár minut spánku na víc.
"takže dneska bude Fanmeeting" řekne nám manažer když skončíme s ranním roztancováním. posadíme se v tanečním studiu na zem a on si sedne k nám. " bude to na společném přátelském koncertu tak tam bude nespočet fanoušků, museli jsme proto přijmout jistá opatření. každý z vás dostane dva bodyguardy, budou váš všude doprovázet a zajišťovat aby se vám nic nestalo. všichni si pamatujeme co se na tom koncertě stalo loni" sjede nás pohledy a my přikývneme. společné koncerty jsou děsivé. je tam většinou dohromady deset skupin takže moc fanoušků. náš fandom je velice klidný a žádný fanwars nepodporuje ani se jich neúčastní. ale strhla se tam jedna hádka mezi dvěma fandoms a vyústilo to až v bitku a následně se jedna fanynka rozeběhla na člena skupiny B.A.P Youngjaeho a bodla ho tužkou do ramene. nebylo to nic extra vážného na umření ale bylo to hodně ošklivé a byl z toho akorát problém.
z tanečního studia se přesuneme do maskérny kde nás nalíčí. dnes je na programu fan meeting, každá skupina má jeden během deseti dnů. pak teprve začne koncertní šňůra. nalíčí nás, učešou a oblečou do něčeho sexy a extravagantního. nasedneme do dodávky s tím že na nás bodyguardi čekají už na místě a každý má pod svojí jmenovkou napsáno jméno člena kterého hlídají. protáhnu se když jedeme na místo už hodinu. už mě nebaví poslouchat ani si číst tak začnu přes rameno koukat Kyunniemu do telefonu jak něco hraje. Minhyuk se dívá na sebe do zrcadla a trénuje si různé výrazy, vypadá to divně a nemyslím si že to jsou výrazy pro fanoušky, vypadá to jakoby si trénoval to jak vypadá při sexu ale no ehm. Hyungwon spí a Wonho se rozhodl ještě posilovat s činkou.
když dojedeme na místo tak vyskáčeme z dodávky. prohrábnu si lehce vlasy abych si nezničil účes a dojdeme do našeho stanu kde už čekalo dohromady devět bodyguardů. začnu hledat svoje jméno ah tady. dojdu k vysokému muži v černém obleku.
"annyeo Jooheon" podám mu ruku aby jsme si spolu mohli potřást, usměje se na mě a přikývne.
"annyeo Qin Fen" pokyne hlavou. začnu si s ním povídat a on mi řekne že druhý bodyguard šel jenom něco zkontrolovat. přikývnu a posadím se na židli zatím co on si stoupne po mojí pravici. začnu podepisovat nějaké alba která se budou rozdávat jako ceny.
"ah už jsem tu Annyeo jsem Wang Jackson jsem váš druhý bodyguard" ozve se za mnou. usměju se abych zapůsobil dobrým dojmem a když se otočím tak ztuhnu. úsměv mi opadne a já se snažím neomdlít. T-T-T-T-T-T-To je on!!!!! můj oh sexy soused které ho sleduji z okna už několik měsíců! panebože co mám dělat????


Jackson
Prošvihl jsem začátek kvůli hovoru se šéfem. Měl ještě nějaké věci, které nám neřekl, protože na to zapomněl, ehm, to je celý on. Hlavně nám zapomněl sdělit jednu důležitou informaci a to tu, že ve dvojicích, jak jsme máme potom člena, kterého máme na starosti dovést domů.
Vlastně se pak rozkecal úplně o něčem jiném, nevím, proč mi začal vykládat o jednorožcích, ale utnul jsem ho, protože přece jen, jsem tu pracovně. Ne, že by to Fen nezvládal sám, ale máme tam být dva, takže tam dva budeme. Máme se starat o člena MX, který se jmenuje Lee Jooheon, hm, zvláštní jméno.
"Ah, už jsem tu," dojdu k nim. "annyeo, jsem Wang Jackson, Váš druhý bodyguard." Snažím se působit mile, ale hlavně i sebejistě, aby se cítil bezpečně. Když se na mě však otočí, tak oba ztuhneme, těžko říct, kdo z nás je překvapenější.
Jsem si na sto procent jistý, že je to můj soused, ten, kterému dělám každý večer striptýz a dle jeho pohledu mám pocit, že i on mě poznal. Ale oba si odkašleme a potřeseme si rukou. Přistoupím na jeho hru a to tu, že se neznáme a nevíme, kdo jsme. Oh, což je vlastně pravda, protože mi se čistě technicky opravdu neznáme. Ehm.
Ale vážně…teď když nad tím tak přemýšlím...je to idol, musí mít tolik fanoušků a tolik nabídek ke všemu možnému, oh, nebuď úchyl Jackson, ale rád se dívá zrovna na mě? No, rád. Nevím, jestli rád, ale mám ten pocit, vzhledem k tomu, že mě sleduje každý večer, a i když jsem neměl tolik možností ho vidět, abych se neprozradil a on nepřišel na to, že je prozrazený.
"Ne! Nejlepší jsou gumový medvídci!"
"Ne, nejlepší jsou jednorožci!"
"Ne, nejlepší je B.A.P!"
No, ehm, dohadování fanynek mi nic moc neříká, ale spustí se děsný křik a davy těch šílených holek se začnou skoro až prát. O co víc, začínají se až moc přibližovat ke stolům a nevypadají zrovna mírumilovně.
"Myslím, že bychom se měli stáhnout." Instinktivně a hned chytím Jooheonovu ruku, lehkým škubnutím mu naznačím, aby se zvedl ze židle a jdu s ním pryč, Fen mi jde hned v patách a oba se staráme o to, aby se mu nic nestalo.
"To je Jooheon!!!" uslyšíme křik a rozběhne se k nám skupinka fanoušků, podle běhu a stylu řevu je to spíš jako když za vámi běží nasraná skupinka dinosaurů.
"Zpátky!" zvýší Fen hlas. "Jackson, vezmi ho do auta." Mrkne na mě, přikývnu, sundám si sako a přehodím mu ho lehce přes hlavu, aby nebyl vidět a vedu do auta. Křečovitě a pevně svírá moji ruku, podaří se mi odehnat fanoušky kolem auta a posadím ho dozadu. Sednu si na místo řidiče.
"Fen, objedu to a počkám ve vedlejší ulici, nemůžu tu stát, protože se snaží dostat do auta." Při mluvení startuji auto a zamknu centrálně všechny dveře, aby se do auta nikdo nedostal. Rychle, ale tak, abych nikoho nepřejel, se rozjedu a zastavím na klidnějším místě, abych počkal na Fena, který si hned, jak je to možné a přiběhne na místo určení, sedne do auta.
"Máte teda dost brutální fanoušky, kdo by to byl řekl, že mi takový, na první pohled neškodný holky, dokážou i nahnat strach." Zasměje se Fen a otočí se dozadu na Jooheona, který sedí zařezaný v sedačce. Mrknu na něj do zpětného zrcátka a lehce se usměji. Svírá v rukou moje sako a drží ho pevně na sobě, těžko říct, jak to tam celé dopadne, ti fanoušci vypadali, že to bude hodně velký problém.
"Jackson, už jste pryč?" ozve se ve vysílačce, tak si ji dám ke rtům, abych byl slyšet.
"Jo, tak tak jsme to stihli." Přikývnu.
"To bylo štěstí, poslední, co jsme viděli se Ziyim bylo to, jak se ti fanoušci se řevem vrhli po tom leaderovi B1A4, bylo to děsný. Tak se sejdeme na místě určení."
"Jojo, budeme tam." Odložím vysílačku. V případě nouze, jaká právě nastala, nám bylo řečeno vzít členy MX do bezpečí - takže na jídlo, mezitím se pořadatelé mají pokusit situaci vyřešit, aby se mohlo pokračovat v programu. Takže doufejme, že se jim to podaří a nenastanou žádné potíže.
Naštěstí nenastali, po obědě jsme je všechny vezli nazpátek. Autogramiáda byla zrušena, ale ještě pořád na programu zbýval koncert. Stály jsme s ostatními podél podia a hlídali jsme, aby se nikdo, kdo nemá povolení, nedostal nahoru, a aby zase nevznikl nějaký problém.
V devět večer už jsme byly všichni rádi, že jsme rádi. Po cestě k autu přehodím přes Jooheona zase svoje sako, aby ho nikdo neotravoval a neviděl, že je to on. Vlastně…ani nebyl čas, abychom se nějak seznámili nebo se spolu dali do řeči, protože den byl až moc hektický, ale…párkrát jsme se na něj snažil mile usmát, ale vždycky uhnul pohledem a díval se jinam, tak ani nevím, co bych si o tom měl myslet.
"Takže, Jooheon, kam Vás máme odvést?" zeptá se Fen po cestě.
"Kráterovka 38."
"Kráterovka 38."
Ani nevím, proč jsme to řekli oba dva a navíc jednohlasně. Ve zpětném vidím, jak se začervenal a já si odkašlu. Fen pozvedne obočí a sjede mě dost tázavým pohledem.
"Nebydlíš tam taky, Jackson?" povytáhne obočí víc.
"Um, ne, já bydlím na Lachtance 83." vymyslím si rychle. Chvíli se na mě dívá s jakýmsi podezřením, ale nakonec to nechá být a my vyhodíme Jooheona před domem. To, že odešel s mým sakem si uvědomím, když už je pryč. Mm, alespoň na mě bude mít nějakou památku.
Jak rád bych s ním vystoupil a prohodil bych s ním pár slov před domem. Ale Fen nemá řidičák a někdo tohle auto musí vrátit a navíc musíme ještě rychle do práce podepsat hlášení, že jsme ho dovezli v pořádku domů a že nebyly žádné komplikace. A já ho nedokážu dostat z hlavy, to, jak se vyhýbal mému pohledu…to, jak mi připadal stydlivý…skousnu si ret a vůbec neposlouchám, co mi Fen v autě vykládá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 13. března 2018 v 19:00 | Reagovat

No úplně ty fanynky vidím...hnali se za Jooheonem jak šílený krávy. Ale Kayee ho  dobře ohlídal.  Bude ještě zajímavé, jak se ti dva budou seznamovat. Moc se na to těšim. Děkuju :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama