Neighbors || 33. kapitola

14. března 2018 v 12:00 | MONBEBEs |  Neighbors




Jooheon
umřu, umřu umřu!!!!! panobože jak se to mohlo stát, proč zrovna on ze všech lidí na naší planetě musí být můj bodyguard? a já si říkal co asi dělá za práci, myslel jsem si že je obyčejný businessman nebo něco takového! prohrábnu si zničeně vlasy hned jak se za mnou zavřou dveře od bytu. ale přece, přece neví kdo já jsem. neví že já jsem jeho soused! neví že ho sleduji nebo že jsem si nad ním už několikrát honil salát ve sprše!! neví to a nemůže to vědět, nemohl bych se mu podívat do očí kdyby to věděl. plácnu sebou na postel a zabořím hlavu do polštáře s hlasitým pištěním. začnu u toho kopat nohama. ale zase jsem měl možnost ho vidět zblízka. aspoň trochu se ho dotknout a vím že se jmenuje Jackson, i když na zvoncích má jméno Wang Kayee tak Jackson je asi jeho pracovní jméno. oboje je sexy, stejně jako on. zítra máme další akce se stejnou firmou tak možná tam bude znovu. ale podle všeho neví že bydlím vedle něj, nebo tedy teď už možná ví když mě vezl až domů ale neví že ho pozoruji. což mi připomíná je čas kdy se vrací domů. ale já jsem tak zahanbený že se dneska nepodívám. sedím na posteli a přemýšlím celou tu dobu, o které vím že se převlíká, o tom zda bych se neměl přestěhovat. představa že by na to jednou přišel je děsivá. znechutilo by ho to. možná by na mě zavolal policii a nebo mě sám zmlátil. kdybych se vyměnil třeba s Minhyukem nebo s Wonhem tak bych toho třeba litoval, neviděl bych ho každý den a musel bych se s tím smířit. ale je to pořád lepší než být přistižen a jím zavrhnut.se zachroptěním vstanu z postele a doploužím se do sprchy. nechám ze sebe spláchnout všechen stres a zabalený v županu vylezu ven.
"Kyunnie?" zavolám do tichého bytu. oh jasně vždyť je u Kihyuna. zakroutím s úsměvem hlavu a zapnu si televizi. dávají tam nějaké melodrama ale dnes nepotřebuji nic ducha plného potřebuji jen něco na co můžu tupě zírat a nepřemýšlet u toho. ale můj klídek přeruší zvonek. protáhnu se a dojdu ke dveřím, víc si přes sebe přetáhnu župan a otevřu.
"Jooooheonnyyy" vlítne dovnitř Hoshi. blonďatý klučina, který je stejným satanem jako Minhyuk.
"ah Hoshi co se děje?" zavřu za ním dveře když vejde dovnitř, vezme si z ledničky kolu a plácne sebou na sedačku.
"napadlo mě jestli nechceš jít zapařit, dlouho jsme spolu nikde nebyli a Seventeen a Monsta mají teď volno tak jsi mi hned do mysli přišel týýý" dloubne do mě a zasměje se. možná by mě to přivedlo na jiné myšlenky.
"to není špatný nápad, tak počkej než se převléknu" vběhnu do pokoje. začnu na sebe házet náhodné kusy oblečení. kdy by tu byl Kyunnie tak mě seřve protože to k sobě vůbec nepasuje ale Kyunnie tady není tak se můžu obléct podle mého stylu. nanesu na sebe lehce make up a učešu se. vyjdu ven z pokoje a zacuká mi koutek když se Hoshi na sedačce cpe našeho jídla. kdyby si to dal aspoň na talíř ale on ty lasagne musí jíst z toho pekáče, navíc mu všude padají takže pak budu muset utřít sedačku. a nebo ne, řeknu Kyunniemu ať si sem vezme Kihyuna že mi to nevadí a on to Kihyun uklidí muhaha.
"jak jdeme?" začnu se obouvat. Hoshi vypne televizi, pak slyším jak zavřel ledničku a v další chvíli je vedle mě a taky se obouvá. oba přes sebe přehodíme ještě čepici a roušku a vydáme se do jednoho z klubů.
venku je příjemně, všude jsou po ulicích už opilci a to je teprve po desáté večer. dojdeme do jednoho z klubů něco jako la cumba nebo něco takového. název jde mimo mě. hned ve dveřích mě praští do obličeje kouř. je to jeden z posledních kuřáckých clubů ve městě tak se tu schází spoustu kuřáků u baru si objednáme pivo a pak v jedné ruce s pivem a v druhé ruce cigáro které nám někdo dal se společně začneme vlnit na parketu. Hioshi začne dělat kraviny a nakazí tím i mě a tak se společně začneme hned smát. ani nevím kdy to skončilo tím že jsem se zadkem otíral o náhodného člověka ale no co. není to tak že bych si to nemohl užívat a není to ani tak že bych si nemohl někoho vzít domů. sex na jednu noc není nic nového a já stejně nemám nikoho koho bych s tím podváděl takže je to jedno. začne rukama přejíždět po mých bocích a na to že je to cizinec to cítím až moc. Hoshi se začne motat až se musí někoho chytit. pozvednu obočí a zahodím už asi třetí cigaretu než mi dojde že bych si vážně neměl brát cigára od lidí co neznám. když se mi zaostří pohled a já vidím jak ledabyle je to cigáro zabalené tak mi hned dojde že v tom jsou zamíchané nějaké drogy. odstrčím od sebe chlapa a dojdu k Hoshimu abych mu pomohl na nohy. něco nesrozumitelně žvatlá ale vypadá to že mě vnímá. já na to nejsem o nic líp. motá se mi hlava a pohled mám rozostřený ale snažím se nějak udržet si střízlivost.
"měli by jsme rychle vypadnout" podepřu ho a podaří se nám dojít před klub kde nás ale zastaví pár chlapů.
"kam pak, noc je ještě mladá na to aby jste pospíchali domů" zasměje se a jeho smích mi buší v hlavě takovým stylem že se musím chytit zdi abych sebou nesekl. " vypadá to že je ti špatně, pojď odvedu tě domů" chytí mě za ruku. začnu sebou škubat když si mě k sobě přitáhne a pohledem střílím všude možně jen abych našel Hoshiho jak leží na zemi, nevím jestli omdlel nebo jen usnul ale i tak mě to vyděsí. začnu sebou šít ale drží mě moc pevně ale než stihnu jen zakřičet tak už kolem pasu necítím žádný stisk. chci se kolem sebe rozhlédnout ale zatemní se mi před očima a nohy mi povolí. ale necítím žádný náraz na tvrdou zem.


Jackson
Doufal jsem, že po tom, co vrátíme firemní auto se budeme moct odebrat domů, ale Luhan nás přivedl v omyl hned, co jsme překročili práh firmy.
Oba si s Fenem povzdechneme, no jo, práce nonstop, co víc si člověk může přát? Luhan na to zapomněl, že slíbil před měsícem, že budeme hlídat v klubu La Cumba. No, alespoň, že tam budeme hlídat jen do tří do rána, dejme tomu, že se ještě alespoň 3 hodiny vyspím, než budu muset znovu do práce. Oba si povzdechneme a převlékneme se do jiných sak, uděláme ze sebe trošku lidi a vydáme se před klub, kde hlídáme vstup, aby vše proběhlo hladce. Neříkám, že i přesto, že stojím venku, tak se nedusím kouřem z cigaret. A kdyby jen z cigaret. Tohle je takovej pajzl dá se říct, drogy tu jedou ve velkým a už tu bylo několik afér, že někoho někdo zdrogoval a pak znásilnil nebo něco hůř. Od té doby si nás sem zvou a najímají, abychom to tady hlídali. Ale není to lehké, jak má člověk poznat, že spolu jdou lidi dobrovolně nebo, ne? Kolikrát to ani nejde poznat.
Dá se říct, že noc je zatím klidná.
"Bože, ještě 10 minut. Chcípnu, teď by mě někdo složil i flusancem." Vypískne Fen a opře se zády o zeď. Dlouze zívnu a přikývnu na souhlas. Mám pocit, že nedolezu ani do postele, nejspíš se vyspím před vchodem, možná to zvládnu do výtahu.
"Jooo, jooo, padlaaa!" čumí Fen na hodiny, když zbývá minuta do 3, pak se oba usmějeme, když nám končí směna. Ale zarazím se, když slyším křik. Někdo chce vzít někoho k sobě domů, ale ten člověk se brání, tak se prudce otočím a vytřeštím oči, když moje oči vidí Jooheona. Kdyby jen opilého! Na první pohled bylo vidět, že ho někdo zdrogoval. A nebyl sám, drbnu do Fena a hned se k nim vydáme.
"Pusť ho jasný!" pevně chytím Jooheona, který už mi stejně spadne v omdlení do náruče. Chvíli to vypadá, že se s tím chlápkem, co ho chtěl vzít domů, budu muset poprat, ale nakonec to sám vzdá a Fen vezme toho, který nejspíš byl na té párty s Jooheonem. Povzdechnu si a hodím si nějakým způsobem Jooheona na záda. "Musíme je hodit domů." Mrknu na Fena, který má toho druhého klučinu taky na zádech. Vidina spánku a odpočinku je ta tam, takže se pomalu vydáme směrem k jeho i mému domu. Co si myslel?! Tohle je klub, kam lidí chodí buď když chtějí sex na jednu noc, znásilnění nebo smrt. Tohle není ten správný typ klubu, kde by měl člověk chodit jenom tak. Nechci ani myslet na to, co všechno se mu mohlo stát, vím, že by to rozhodně nebylo nic pěkného. Zastavím před jeho domem a Fen mu začne po kapsách hledat klíče, které po chvíli najde. Jelikož vím, že mě sleduje, tak není problém si logicky vydedukovat, ve kterém patře a bytě bydlí, takže mi trvá jen chviličku, než najdu správný klíč a otevřu dveře do bytu.
"Polož ho asi na sedačku." Mrknu na Fena a vydám se k ostatním dveřím, na jednich je napsáno Changkyun a na druhých Jooheon, tak otevřu jeho dveře. Trošku se pousměju, když vidím jeho oknem do svého okna…ne, že by mě to překvapovalo, ale přece jen…je to zajímavé vidět jeho pokoj. Opatrně ho položím do postele, pomaličku oddychoval, dám mu ruku na čelo, díky bohu, teplotu má normální. Pokud by po požití drogy měl moc vysokou teplotu, tak by musel hned do nemocnice, takhle snad bude v pořádku. Sundám mu kalhoty a mikinu, tričko mu nechám a opatrně ho přikryju peřinou. Prohrábnu mu vlásky a zaseknu se na něm pohledem, jak je roztomilý a krásný.
"Tak co, jdeme?" dojde Fen do jeho dveří, zakývám hlavou a peřinu mu ještě natáhnu až k bradě. Klíče a telefon a ostatní věci, co měl u sebe mu dám na noční stolek a pak se pomaličku vytratím. Toho jeho kamaráda jsme nechali na sedačce, našel jsem tam nějakou provizorní deku, tak ho Fen taky přikryl.
Opatrně se vytratíme z jejich bytu a venku si povzdechneme.
"Kdo by to byl řekl, že se takhle zřídí." Povzdechne si Fen. "Oh, ty bydlíš hned tady?" překvapeně se na mě zadívá, když mu řeknu, že bydlím tady. Uvědomím si, že Fen bydlí na druhém konci města.
"Tak zůstaň u mě, stejně jdeme na 7 do práce, tak ať se vyspíš alespoň trošku." Mrknu na něj a on přikývne. Po cestě do mého bytu zavolá svému příteli, Zhangjingovi, aby o něj neměl strach, ten je jen rád, že se Fen vyspí víc, než kdyby jel domů. Volají si asi dalších 10 minut, chvíli mám pocit, že si dávají rychlý sex po telefonu, ale přejdu to mlčením. Rychle si vlezu do sprchy, kterou odfláknu a pustím do koupelny Fena, aby se taky vysprchoval a zastavím se v obýváku. Zadívám se do Jooheonova okna a povzdechnu si, doufám, že bude v pořádku. I když nebude vědět, že jsem to byl já, kdo ho dostal domů, což mě trošku mrzí, mohl jsem v jeho očích vypadat jako rytíř na bílém koni. Vezmu si moje čtyřnohé chlupaté zlatíčko a lehnu si do postele, Fena nechám v obýváku a vyčerpáním s myšlenkami na Jooheona usnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 14. března 2018 v 20:08 | Reagovat

To jsou moulové, ale díky bohu za Kayeeho a Fena. Takhle jsou kluci hezky doma v bezpečí. A je fakt škoda, že si z toho Jooheno nebude nic pamatovat. Moc se těšim na další díl. Děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama