Jealousy || 24. kapitola

Středa v 12:00 | MONBEBEs |  Jealousy
Přivítejme konec Jacksona a Jooheona a čeká nás poslední část Jealousy a tím je krátké 2WON. Ámen.





Jooheon
Sice jsem málem umřel ale nemůžu mu to zazlívat. Nevěděl o tom, ale jestli si myslí, že pár kytek mě přesvědčí o tom abych mu odpustil, abych se s ním dal dohromady…no nemůžu říct, že to neroztálo moje srdce. Že to že se o mě takhle snaží že mi to neudělalo radost. Ale nemůžu mu to udělat jednoduché. Zaslouží si, aby trochu trpěl. Chci, aby se snažil a chci hrát nedostupného.
"tak co koukám že jsi neumřel" zívne Hyungwon, když projdu dveřmi. Taková starost, rozehřívá to moje srdce, když ví, že si někdo o mě dělá takové starosti. Cítím se najednou tak výjimečný.
"ne neumřel" protočím oči a dojdu si lehnout, jsem z toho všeho takový unavený, přešlý…možná to bude tím že jsem dneska málem umřel.
"Heony, jsi tu?" nakoukne dovnitř Kyunnie, jen něco zamručím, a to mu dá jasně najevo že nemám náladu si povídat, a tak tedy zase odejde a já se po chvíli chci vydat do říše snů, ale přeruší mě zvuk zprávy. Natáhnu se pro telefon, který mám na nočním stolu a protočím oči, když vidím neznámé číslo, ale hned jak to otevřu, tak vidím Kayeeho jméno.
Vím, že tě nemám otravovat, ale jen se chci zeptat, jak se cítíš
Povzdechnu si ale i tak se neubráním úsměvu. Bože to je idiot. Odepíšu mu, že se cítím dobře, že nepotřebuji jeho starost a pokusím se náš rozhovor tady ukončit, jenže problém nastane ve tři ráno, kdy se s ním chtě nechtě musím rozloučit. Panebože psal jsem si s ním víc hodin, než jsem si chtěl připustit a musím si zanadávat, když se pořád z těch jeho zpráv culím jako naprostý idiot. Copak neexistuje nějaká metoda, jak si udržet chladnou tvář a dělat že mě jeho slova, gesta nebo …on nepřitahuje? Ale bože je tak pěkný, ještě když mi na posílal tolik fotek, o které jsem tedy ani v nejmenším nestál ale zase…nemůžu se zlobit, protože ty fotky…oh můj bože ty fotky. Cítím, jak mi pomalu opadává ta zeď, co jsem postavil. No ona to ani nebyla zeď spíš plot…pár polínek v zemi…dobře nakreslil jsem si v hlavě pomyslnou čáru mezi mnou a jím a on jí teď hravě překročil…což je u čar ta nevýhoda. Nejsou moc užitečné. Přece jenom nakreslete si kolem domu čáru a pak si stěžujte že vás někdo vykradl no ehm.
Je to už několik dní kdy si spolu píšeme a on mi nechává kytičky před dveřmi. Uvelebím se v posteli a usnu s myšlenkami na něj, i když si to snažím zakázat i když se snažím myslet na cokoliv jiného tak pořád se mi o něm i zdá. Ah bože nenávidím se za to, když se ráno probudím a hned mi dojde že to nebyl jen tak ledajaký sen.
"hodně štěěěstíí zdravýýýý hodně štěstííí OH MŮJ BOŽE!!" vytřeštím oči na Kyunnieho, který upustí na zem dort. "KDE JE MOJE SVATÁ BIBLE OH MŮJ BOŽE!" začne křičet a rozeběhne se pryč s pištěním.
"dobré ráno koukám že jste se dneska vzbudili oba dva" Hyungwon se hlasitě zachláme a zašlápne svíčku která by zapálila náš dům a zavře s hlasitým smíchem dveře do obýváku, kde je slyšet, jak si Kihyun odříkává nějaké přikázání no ehm. Jednou se člověk probudí z moc příjemného snu s člověkem, kterého by měl nenávidět a hned …to musí všichni vědět sakra! Moje první cesta je tedy do koupelny, překročím dort a rozeběhnu se přes obývák přímo do sprchy pod studenou vodu. Ne! Nebudu si to…to dělat s myšlenkami na něj to prostě nejde!
Dobré ráno oslavenče doufám že ti dnešní den začíná hned skvěle.
Naštvaně vyjeknu, když uklidním svůj salát a dojdu do pokoje se převléknout a přečtu si jeho zprávu. IDIOTE! Je to všechno tvoje vina!! Napíšu mu a naštvaně telefonem flánku o postel. Odkašlu si, osuším se a obléknu se. Ještě, než úplně vylezu z pokoje tak aspoň trochu uklidím dort ehm no vypadá no…chutně.
"děkuju za dort" odkašlu si a vyhodím ho a podrbu se v zátylku. Hyungwon se zachláme a něco zívne a Kyunnie se mi nedokáže podívat do očí. Povzdechnu si a chci vyjít ven ale hned jak otevřu dveře, tak se překvapím, když vidím, jak tam stojí váza s liliemi u toho bonboniéra s poznámkou - bez oříšku. Dobře. Tomu zaculení se nevyhnu, přímo se zachichotám a pak si odkašlu abych nebyl za idiota.
"udělalo ti to radost?" slyším jeho hlas a musím zvednout oči abych viděl, jak ke mně pomalu jde z poza stromu, bože on je to stalker, úchylák a perverzák!
"jo trošku děkuju" špitnu a dám si vlasy za ouško. Panebože…co to dělám??? Moje mysle a tělo dělá každý něco jiného oh můj bože.
"mohl bych oslavence někam dneska pozvat? Zněl jsi od rána podrážděně tak ti chci zvednout náladu" usměje se na mě.
"to nebude to jediné co mu zvedneš" slyšíme oba zevnitř a Kayee se zvláštně a nechápavě podívá za mě do obýváku.
"sklapni!" vyjeknu a třísknu dveřmi, aby se zaklapli. "to bychom mohli" špitnu a on se usměje a společně se vydáme do jedné restaurace. Vede mě parkem, malebnými uličkami a kupuje mi samé roztomilé blbosti. Nakonec se v restauraci dobře naobědváme a já se nemůžu nabažit jeho přítomnosti. "tohle…nevadí mi to, když spolu občas takhle někam zajdeme" mile se na něj usměju, když mě pomalu odvede domů a já přijdu na to, jak moc se mi nechce odcházet. Jak moc nechci, aby odešel. Už je pozdě, ani nevím, jak je to možné, ale strávili jsme spolu celý den a já přišel na to, jak moc se mi to líbí. Rozumíme si spolu, máme stejné zájmy a já vím že znovu a znovu otvírám ty zakázané dveře v mém srdci a nechávám svoje tělo pohltit svou starou…ale i tou novou láskou k němu.
"tak to tě bud brát ven kdykoliv to půjde" chytí mě za ruce a začne s nimi pohupovat. Zaculím se na něj a chci se k němu romanticky naklonit, ale nevím jak...aby to nebylo trapné…abych nenaléhal nebo já nevím nepokazil to.
"tak dáte si tu pusu nebo ne?? Už tu čekám půl hodiny, ale vážně potřebuju jít sorry!" vyjekne Hyungwon a naštvaně projde kolem nás. Odkašlu si a zrudnu, i Kayee se začervená a oba se pustíme a uhneme pohledy.
"no tak…já už půjdu dovnitř" špitnu a zadívám se na něj, měl to být významný pohled, aby věděl, že má převzít iniciativu a už to taky vypadá na se dveře otevřou znovu.
"pardon pardon ale musím běžet" Kyunnie vypískne a proběhne kolem nás. Procedím vzduch skrz zuby a povzdechnu si.
"tak dobrou" usměju se na něj a zamávám mu. Asi nám dnešní polibek není souzený. Chvíli si ještě máváme, než zavřu dveře. Svléknu ze sebe mikinu a protáhnu se, chci už jít dál ale zarazí mě zaklepání. Pozvednu obočí a pomalu otevřu abych přišel na to…že za dveřmi nikdo nestojí. Rozhlédnu se, než nohou do něčeho narazím. Sklopím hlavu a na mojí tváři se vytvoří zářivý úsměv, když vidím kytici žlutých tulipánů zvednu je ze země a přičichnu k nim a hřeje mě u srdce nádherný a šťastný pocit. Svraštím obočí, když je u toho lísteček a hned se mi roztluče rychle srdce, když si to přečtu.
"miluji tě" řeknu nahlas a začervenám se. Uchechtnu se a prohrábnu si vlasy. "já tebe taky ty idole!" vyjeknu dost nahlas a odpovědí mi je nadšený jekot z nějakého keře. Hlasitě se zasměju, přičichnu k tulipánům a se šťastným úsměvem zalezu domů, kytici dám vedle té jeho umělé růže, myslí si, jak moc je nenápadný a se skousnutým rtem se na obě dvě kytky podívám. Bože…já toho idiota opravdu miluju…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | Středa v 20:59 | Reagovat

To byl krásný konec. Vše se vyjasnilo a lásce už nestálo nic v cestě...
Jsem tedy zvědavá na 2Won. Zajímá mě, jak Hyungwon obměkčil Wonha. Tedy jestli vůbec...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama