Destroyer || 18. kapitola

29. října 2018 v 12:00 | MONBEBEs |  Destroyer




Changkyun
Poslední dny byli hodně těžké. Neměl jsem čas spát, jíst ani pít, upřímně nebýt Xukuna který dbal na to abych do sebe aspoň jednou denně nacpal jedno jídlo a dupal na mě abych pil tak jsem asi skončil v nemocnici, kde bych měl přednášky, jak správně jíst a pít. Když jsem nebyl u sebe v kanceláři, tak jsem byl u Kihyuna v kanceláři, kde jsme dávali dohromady všechny výpovědi. Jak od Jooheona, Jacksona, tak i od ostatních svědků, i od těch kteří nám pak odmítli vypovídat. Hyunjunova výpověď byla klíčová a s nashromážděnými důkazy jsme věděli že není šance abychom soud prohráli. Připravili jsme si i spisy k soudu abychom věděli co přesně říkat, aby nás nemohl Hyunjunův právník ničím překvapit. Samozřejmě jsme se dozvěděli že právník bude z firmy Kihyunova otce. Já jsem u soudu mohl být pouze jako přísedící a Kihyun vedl hlavní soudní proces. I tak jsem věděl že mu budu moct pomáhat. Na rozdíl od Kihyuna jsem musel ještě připravit soud, aby Jaebumovi a Jooheonovi soud zařídil nějaké odškodné. Jaebumovi hlavně, přece jen si nějakou tu dobu poseděl ve vězení za něco, co nespáchal. Dal jsem Kihyunovi i spis Xukunovi matky která byla nejspíše taky objetí Hyunjuna a na Kihyunovi bylo ho jen zahnat do kouta a vymáčknout z něj to co potřebujeme. Vím, že to bude dlouhý soud, který nebude jen jeden. Jako právník vím že pokud nemůžu vyhrát, budu se odvolávat a aspoň ten soud co nejvíce natahovat. předpokládám že to bude taktika i jejich. Čeká nás dlouhý soudní proces, ve kterém vím, že nemůžeme prohrát. Připravili jsme rovnou i zatykač na právníky a prokurátory, kteří v kauze figurovali a je nad míru jasné e byli zkorumpovaní, podplacení a falšovali důkazy a výpovědi. Dále jsme museli připravit různá soudní nařízení na to abychom mohli Hyuna poslat, aby prohledal Yoo Corporation, aby našel různé spisy. Soudní příkaz k prohlídce bylo asi nejjednodušší sehnat a hned jak skončí soud s Hyunjunem tak se Hyun a ostatní vydají do té zkorumpované právní firmy, která jede v několika vraždách a obchodu s drogami.
"víš kam to pak půjdeme oslavit?" drbne do mě Kihyun, když unaveně sedíme u něj na sedačce a díváme se na film. Já ten film ani moc nevnímám, usínám u toho, ale je to něco jako rande, na které jsme vůbec neměli čas.
"kam?" natočím k němu pomalu hlavu a hlasitě zívnu. Zasměje se a prohrábne mi vlasy.
"do toho baru kde to všechno začalo…kde jsme my začali" usměje se na mě a vtiskne mi pusu na tvář a já s přivřenýma očima přikývnu a opřu si hlavu o jeho rameno. "měl bys jít spát mh?" lehce se mnou zatřese a já zrychleně zamrkám abych aspoň na chvíli zahnal únavu. Nechám se jim vést, když se zvedne ze sedačky a vede mě za ruku do postele. Hned jak moje hlava dopadne na polštář, tak usnu a zachumlám se do deky.
Rána jsou neustále hektická, většinou začínají telefonátem od Hyuna s tím, že má pro nás materiály, víc práce. Rychlá snídaně, rychlá sprcha a moje neustálé zápasení s kravatou kterou mi vždy musí dovázat Kihyun.
"myslíš si, že se odvolají?" zeptá se mě Kihyun zatím co jdeme volnou chůzí do jeho kanceláře, jen bezduše přikývnu zatím co moje myšlenky jsou okupované soudem samotným.
"ale vše záleží na soudu, může to zamítnout, pokud budeme dost přesvědčivý a odvolání bude jen formalitou kde soud při dalším líčení vyřkne stejný rozsudek" zadívám se na něj, vím že tohle vše ví, ale oba potřebujeme nějaké to utvrzení v tom, jak věci budou probíhat.
Pár dnů před soudem jsem zůstal u Wonha, ne protože bych si potřeboval odpočinout, ale právě naopak. Potřeboval jsem pracovat a jelikož Kihyun je také workoholik, ale když jde o druhé tak je paličatý, potřeboval jsem prostředí, kde můžu pracovat a minimálně jíst a spát.
Taky když mě v pondělí viděl tak mi pořádně vyhuboval a nakázal mi abych byl u něj doma jinak mě zabije, jasně že jsem neprotestoval, zaprvé jeho dům mi přijde poslední dobou víc a víc jako domov, za druhé jeho výhružky nejsou jen výhružky a nechci, aby moje jméno zaznělo u dalšího soudu jako jméno oběti.
Kihyun si upravil kabátek a sedl si n židli kde vedle něj normálně sedí Rui, ale dneska jsem byl já jako přísedící. Seřadil jsem materiály, aby přesně seděli a navazovali na sebe a podal jsem mu první spis kde byla zmínka o drogách jako hlavní téma, ke kterému se bude Kihyun v průběhu soudu vracet. Oba jsme zpozorněli, když naproti nám přišel právník. Taky si začal vyndávat věci. Podle jmenovky to byl Park Jaehyun, podle odznáčku na saku to byl právník z Yoo Corporation, což mě ani nepřekvapuje. Srovná si papíry, a ještě si na nose srovná více brýle a prohlédne si nás. Kihyun mu věnuje minimální pozornost a posadí se do židle. Čekáme, než přijde-li Ronghao, který bude dnešním soudcem a nezačne soud. Zadívám se do publika, kde sedí pořád obvázaný Jackson, ale vypadá už mnohem líp, a hlavně se jeho stav lepší což je dobře, vedle něj sedí Xukun, Rui a Hyun. Za nimi seděl Wonho a usínající Hyungwon, Mark a Yugyeom. Ještě pár dní a bude takhle volně moct sedět i Jooheon a Jaebum.
Když se otevřou zadní dveře a dovnitř vejde soudce Li Ronghao tak se všichni postavíme a on začne nejdřív směrem k nám. Kihyun i já složíme přísahu a odříkáme svoje identifikační údaje. To samé pak udělá obhajoba a oba s Kihyunem se ušklíbneme, když vážně řekne, že bude mluvit pravdu a pouze pravdu, což oba víme je už samo lež. Po chvíli se otevřou dveře, když Ronghao nechá předvolat obžalovaného.
"začíná soud, stát proti obžalovanému Lee Hyunjunovi, která je obžalován z několika vražd, pašování drog a úmyslným daňových podvodů, jako první slovo má prokurátor Yoo Kihyun" ukáže soudce na Kihyuna který poděkuje za slovo a spustí. Viděl jsem Kihyuna mnohokrát, kolikrát jsem jeho slova a tón ze kterého byla cítit sebejistota, zažil na vlastní kůži. Ale tentokrát bych nechtěl být proti němu. Mluvil klidně, důrazně a jeho hlas byl jako tisíce jehel které se občas zabodli i do mě. Hyunjun byl jasně nervózní, i přes to že si na tváři snažil zachovat úšklebek, na něm bylo vidět, jak je s každým Kihyunovým slovem blíž a blíž k panice. Jeho právník volal námitka snad na každé slovo, ale soudce mu nedal ani jednou za pravdu, a tak Kihyun pokračoval ve své řeči dál. Povolali jsme několik svědků, dokonce i Jaebuma a Jooheona, kteří byli v ústraní, aby o nich Hyunjun a jeho právník nevěděli. Potvrdili svoje výpovědi a oba přiznali, že Hyunjuna u sebe doma už jednou viděli, když přijel na návštěvu a jejich zesnulými příteli, no návštěva, předávání penz ale to oni nevěděli. Po pár hodinách bylo jasné že jsme vyhráli. Jaehyun si prohrabával vlasy a rovnal brýle každou chvíli a bylo vidět že je v koncích. Když Ronghao zabouchal kladívkem a vyřkl rozsudek doživotí tak se Hyunjun vzpouzel, když ho vedli do vazby. Křičel na nás, že nás dostane, ale jeho slova mě osobně přišla plná strachu, jako pes za plotem, který štěká, seč může, ale jakmile je plot pryč tak se staženým ocasem uteče. Právním podal odvolání jenže soud ho zamítl. Neměl důvod k dalšímu přelíčení. Důkazy byli jasné, svědectví, DNA, motiv…vše to bylo proti Hyunjunovi.
Musel jsem se usmát, když Jaebum plakal štěstím a Jackson se k němu nahrnul a objímal ho, hned se potom přesunul k Jooheonovi a oba je plácal po zádech. Hned jak jsme došli k lavicím publika, tak mi Xukun děkoval, že jsem usvědčil vraha jeho maminky a já ho pohladil po vlasech.
"zvládli jsme to" uchechtnu se, když vyjdeme ze soudní síně a já se nadechnu skoro už jarního vzduchu. Kihyun se usměje a chytí mě za ruku.
"zvládli" usměje se na mě a vtiskne mi pusu. Jackson sleduje Hyuna, když vede Jooheona do auta, ještě pár dní, než začne jeho soud kvůli odškodnému, ale teď už je volný. Dojede na policejní stanici, kde mu Hyun sundá detektor pohybu na noze a bude volný. Všichni nasedneme do aut a rozjedeme se za Hyunem na policejní stanic.
"tak jak se cítíš jako svobodný?" usměju se na Jooheona, když vyjde ven.
"děkuju" vzlykne a obejme mě a pak obejme i Kihyuna.
"Jaebuma pustí zítra, pojedeme ho vyzvednou s Jacksonem, pak bychom si mohli někde dát sraz a oslavit naše vítězství" poplácá nás Hyun po zádech a my všichni přikývneme.
"ještě je na to brzo, ještě jedna bitva tu je, kterou musíme vyhrát" Kihyun si povzdechne a víc sevře moji ruku.
"a my jí vyhrajeme" pohladím ho po zádech a vtisknu mu pusu. Nevím, jaké to pro něj je. Moc jsme se o tom nebavili. Vím, že mí říkal, že pro něj už není otec, ale mám pocit, že to je jen kus pravdy. Ale je jedno jestli mi řekne pravdu. Tak jako tak ho podpořím a budu stát při něm.
"to sice ano ale jedna malá oslava snad není trestná ne? Co vy na to pane prokurátore" pozvedne Hyun obočí a Kihyun se zasměje. Nakonec se všichni rozjedeme domů a s Kihyunem unaveně padneme do postele, stihneme si vyměnit pár pusinek, než oba vyčerpáním usneme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 29. října 2018 v 20:37 | Reagovat

Hodně sem si oddychla, že soud s Hyunjunem kluci vyhráli. Jooheon a i Jaebum jsou volný. Ale Kihyuna čeká nejtěžší bitva života. Věřím, že se mu podaří otce umlátit argumenty a on shnije v base. A jen doufam, že na ně nechystá zase nějakou špinavost.
Jsem moc zvědavá, co bude dál. Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl. Děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama