Let me be the light || 4. část

7. listopadu 2018 v 10:00 | MONBEBEs |  Let me be the light



Jaemin
Nevím proč to bráška udělal, proč mě panebože opustil, co si mám tady s tímhle povídat? Není možné, že by přišel za mnou, určitě přisel za bráškou, ale ten byl tak hodný že se odklidil a nechal tu mě. Snaží se abych někoho poznal ale je to marné. Protože tenhle…tenhle je pěkný, přímo krásný. Vypadá tak dobře že to ani není možné a já vím…že nemám šanci. Baví se tu se mnou je ze zdvořilosti, protože určitě chtěl jít za bráškou…a teď mu přijde trapné odejít. Chápu to a hlasitě si povzdechnu.
"Jaemin" představím se s třesoucím dechem a snažím se na sobě nedat znát tu nervozitu, ale panebože potí se mi ruce, tak si je rychle otřu, než si s ním rukou potřesu a hlasitě polknu.
"Yixing" sebevědomě na mě mrkne a já se celý zatřesu nad tím, jak je sexy. Vypadá starší a je to děsně rajcovní. Začne si se mnou povídat. Je to spíš … no mluví on a já jen přikyvuju. "můžu ti něco koupit?" mrkne na mě a já se zahihňám. Pak se zarazím nad tím, proč se hihňám, a ještě tak otevřeně ale nakonec přikývnu.
"ale jen džus" zamrkám na něj a pohledem sjedu na brášku který u někoho sedí, ale je docela tma a ten člověk je oblečený nějak divně nebo spíš nějak temně a já moc nevidím na dálku, ale bráška je viditelný dobře protože…září, doslova. Začne ukazovat ať si dám vlásky za ucho a já to tedy zopakuju a skousnu si ret. Yixing se na mě usměje a objedná mi pití a podá mi ho.
"tak na zdraví" sebevědomě se usměje a ťukne si se mnou. Nejsem schopen slova, což není tak divné, protože já často nevím, co mám říct ale najednou, z něj jsem úplně paf. Třeba…třeba, ne Jaemin přestaň snít! Nemáš šanci. Nedělej si vysoké naděje jinak skončíš zase zklamaný.
"to byl tvůj kamrád?" kývne hlavou směrem k Xukunovi, svěsím ramena a povzdechnu si. A je to tady.
"to je můj bratr" špitnu a sevřu víc skleničku. "klidně…béž za ním" zadívám se na něj a hned na to sklopím hlavu.
"to nejen že jste si byli podobní tak mě to zajímalo" zasměje se a dloubne do mě. Než stačíme navázat na další konverzaci tak se na obloze objeví záře a pláží se ozve zvuk ohňostroje. Začnu se nadšeně dívat na oblohu a žasnu nad tou nádherou. Zadívám se na Yixing a následuju jeho pohled abych přišel na to, že se dívá na brášku tak sklopím hlavu a odkašlu si.
"no je docela pozdě, asi půjdu už zpátky" hlesnu a tím na sebe strhnu jeho pozornost. Usměje se a pohladí mě po rameni.
"třeba se ještě uvidíme" mrkne na mě a zamává mi, když se pomalu rozejdu pryč. Všimnu si brášky, jak na mě nechápavě zamrkal a pak se za mnou rozeběhl.
"co se děje! Nelíbil se ti?" vyjekne a chytí mě za ruce, když dojdeme dál od baru.
"ne to nejen…to je jedno" povzdechnu si a vytrhnu se jeho sevření a pokračuju dál po pláži. Jdu pomalu a snažím se utříbit myšlenky.
"tak co se děje" doběhne mě po chvíli Xukun a znovu mě chytí za ruce. "vypadalo to, že se mu líbíš!" nadšeně se usměje a já se uštknu a vytrhnu se jeho rukám
"to sotva" zavrčím a chci jít napřed, nechci se s bráškou hádat, jenže on to nechápe, nechápe, jak se cítím.
"Jaemin!" vyjekne za mnou. "řekni mi co se děje, hned! Nelíbil se ti? Nebo co?" řekne zoufale a já to nevydržím a prudce se otočím.
! ty to prostě nechápeš Kun! Vždycky jsi to ty! Na základce, na střední! Všude! Vždycky jsem jen tvůj stín! I tady, díval se na tebe ne na mě, je jedno jestli se mi líbí…jo líbí se mi, ale jemu se líbíš ty, jako vždycky všem! Prostě…mě nech teď o samotě prosím Kun!" vyjeknu a vydám se rychlými kroky napřed a kopu do písku, než s najdu konečně část pláže, kde nikdo není a kde můžu o samotě pozorovat ohňostroj. Prohrábnu si vlasy, když si uvědomím, co jsem Xukunovi řekl. Musím se mu omluvit, neměl jsem na něj takhle vyjet. Normálně…to nedělám, vlastně vůbec, dusím v sobě svoje pocity, protože vím, že by to Xukunovi ublížilo. Mám ho moc rád na to abych mu to dával za vinu. Ono to vlastně ani jeho vina a nezaslouží si abych za to na něj křičel. Ne když se vždycky tak snaží, snaží se abych se měl dobře, stará se o mě víc než kdokoliv jiný. Prohrábnu si vlasy a skousnu si smutně ret. Hned jak se vrátím do chatky, tak se mu omluvím!
Z přemýšlení mě vytrhnou kroky. Trhnu sebou a zadívám se na temnou postavu co se ke mně blíží. Strachy se zatřesu a postavím se rychle na nohy.
"n-neublížím ti" řekne rychle a dá si ruce před sebe. Jo to je přesně to, co by řekl někdo, kdo mi chce ublížit. "tohle je tvoje ne?" vyndá něco z kapsy, nevypadá to ani jako nůž ani jako žádná jiná zbraň. Dojde až ke mně a já se snažím mžouráním zjistit kdo to je, ale nic nevidím, bezmyšlenkovitě natáhnu ruce, když ta osoba natáhne svoje a překvapím se, když mi do nich položí něco měkkého. Překvapeně vyjeknu, když podle hmatu poznám tvar králíčka a zvednu hnedka hlavu.
"k-kde" vypísknu a pevně si králíčka přitisknu k hrudi. Mávne rukou a chce odejít, ale zastavím ho, když ho chytím za ruku. "děkuju" špitnu upřímně a v tu chvíli nebe rozzáří nad dalším ohňostrojem a osvítí jeho obličej. V té šeré záři je krásný, přímo nádherný. Usměje se na mě a hned na to pustí moji ruku a rychle se rozejde pryč. Nemohl jsem si ho pořádně prohlídnout, nebylo vidět co má na sobě nebo jakou má barvu vlasů. Asi už nezjistím, kdo to byl ale i tak jsem vděčný. Tisknu si králíčka k sobě a tiše vzlyknu, protože můj talisman je zpátky a já ho už nikdy nedám z ruky. Po pár chvílích vstanu a rozejdu se zpátky k chatce. Celou cestu přemýšlím, jak se Xukunovi omluvit, přemítám si v hlavě, jaká slova mu řeknu. Opatrně otevřu dveře a vyděsím se, když uslyším jeho vzlyk.
"Kun" vypísknu a rozeběhnu se k němu, když sedí na posteli a pláče. Položím králíčka na postel a rychle ho obejmu.
"promiň Minnie já nevěděl, že to bereš takhle já- "vzlykne hlasitěji ale zakroutím hlavou.
"promiň Kun neměl jsem na tebe křičet, neměl jsem si na tobě vylévat zlost" po tváři začnou stékat slzy i mě a netrvá to dlouho a oba hlasitě pláčeme na posteli. "mám tě moc moc rád bráško a nemyslel jsem to tak promiň mi to" objímáme se na v zájem a po nějaké době kdy se oba utěšujeme tak se od sebe odtáhneme a Kun mě pohladí po tváři.
"promiň že jsi to musel snášet" posmrkne "ale neboj, tentokrát ne! Tentokrát to dopadne jinak! Pomůžu ti abys ho sbalil!" odhodlaně přikývne a pohladí mě po vlasech. Nesměle přikývnu a on se usměje a pak se překvapí, když uvidí na posteli králíčka. "jak jsi k němu přišel?" zvedne ke mně oči a pohladí králíčka po srsti.
"někdo mi ho přinesl na pláž, nevím, kdo ani kde ho našel a jak ví že je můj…ale bylo to …hezké" špitnu a uculím se. Pohladí mě po vlasech a pošle mě abych se šel vysprchovat. což mile rád udělám, protože mám všude písku. Mohl bych si udělat vlastní pískoviště. Rychle se opláchnu a pustím Xukuna aby se také umyl a pak si lehnu do své postele a nasaju vůni nově povlečené postele.
"dobrou noc Kun" špitnu a vezmu si králíčka k sobě a pevně ho obejmu.
"dobrou Minnie, zítra budeš mít rande to ti garantuju" uculí se na mě, zhasne lampičku a my se oba ponoříme do spánku.
Zajímalo by mě, kdo to byl, kdo mi toho králíčka našel, jak věděl že je můj? Ale byl krásný, možná krásnější než Yixing…doufám že ho ještě uvidím. Zasním se před spaním a s úsměvem na rtech se ponořím do snů.
Druhý den ráno se rozespale protáhnu a převléknu se z pyžama do riflí a volné bílé košile která mi sahá do půlky stehen a společně s Kunem se vydáme do hotelu který je kousíček od nás, kde se podává snídaně.
"mám hlad jako vlk" protáhne se ospale Xukun a začne si nabírat všemožné jídlo na talířek a mlsně se u toho olizuje. Dojdu pomalu k baru, kde si natočím pomerančový džus.
"p-pardon" vypísknu, když se otáčím a do někoho vrazím. Naštěstí ho nepoliju ale mám co dělat abych to ustál, jednou rukou mě obejme kolem pasu a pomůže mi se narovnat a hned na to mě pustí a odstoupí ode mě dobrých pět kroků. Zamrkám překvapeně na osobu přede mnou. Přijde mi jako bych ho už viděl. Má divně střižené vlasy a divné oblečení ale vypadá mile. Vlasy mu padají do obličeje, takže není pořádně vidět, jak vypadá, ale to je teď jedno. Ještě jednou se omluvím a poděkuju mu že mi pomohl a podaří se mi dokonce usmát. Musím se pochválit za tuhle interakci s další živou osobou, protože jsem se u ní nezhroutil.
"t-to nic" hlesne na zpět a v další vteřině je pryč. Překvapeně zamrkám ale usměju se a sednu si ke stolu k Xukunovi.
"hele" drbne do mě a ukáže na Yixing, hned jak ho najdu očima, tak se začervenám, když na mě zamává, no možná mával na Xukuna, který sedí trošku za mnou, radši ruku nezvednu abych se neztrapnil ale jen se lehce usměju. "na" napíše na lísteček moje telefonní číslo. "až si půjdeš pro pití tak mu to dáš na stůl" mrkne na mě. Zrudnu a vypísknu, začnu něco nesrozumitelného mumlat a kroutím hlavou. Přísně se na mě podívá a cvakne jazykem o horní patro, aby mě umlčel. "jako tvůj starší bráška ti to přikazuju" dupne si a vrazí mi lísteček do ruky. No ještě že jsem si natočil zrovna pití, takže si pro něj nemůžu jít - odkašlu si, když si Xukun vezme moji skleničku a kopne jí do sebe jako panáka, a ještě s plnou pusou mi přísně pokyne ať jdu pro pití. Roztřeseně se zvednu a sevřu skleničku v ruce. Když jdu k jeho stolu tak zrudnu, když se na mě Yixing pořád dívá a pak se překvapím, když si k jeho stolu sedne ten, do kterého jsem vrazil u pití. Zpanikařím a zahnu abych se vyhnul jeho stolu a dojdu k automatu na pití. Lehce se otočím na Xukuna a vidím jeho vražedný pohled a sem tam cukne hlavou abych to udělal. natočím si pití a s hlubokým nádechem se rozejdu zpátky a tentokrát zahnu k jejich stolu. Několikrát si v duchu zopakuji bibli, pomodlíme a hlasitě v duchu zapláču a pak rychle položím lísteček před Yixinga. Když odejdu pár kroků tak k němu otočím hlavou a přes rameno se na něj zadívám. Vidím jak drží lísteček a mrkne na mě. Rudý se skoro rozeběhnu ke stolu a zahanbeně si sednu.
"to bylo to nejhorší co jsem musel udělat" zalapám po dechu a začnu se ovívat jídelním lístkem.
"zatím bráško…zatím" řekne tajemně a začne jíst a já se začnu bát toho co mě ještě čeká.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 7. listopadu 2018 v 17:28 | Reagovat

To je tak sladký. Dva roztomilý kluci, co mají stejný problém se svým bráškou. Jelikož si oba přijdou přehlížený, tak by si spolu mohli hodně rozumět. A Xukun s Yixingem taky. Jsem moc zvědavá, co bude dál. Moc se těšim na další úžasný díl....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama